Hlubiny Atlantiku (1)
Podvodní filmař Ken miluje mořský svět kolem Irska. Nachází se tam úžasná a zajímavá zvířata i rostliny. Chce Atlantik v létě více prozkoumat, proto se do hlubin vydává na člunu. Ken míří na západ na otevřený Atlantik. Je to okraj kontinentálního šelfu. Po patnácti kilometrech se Ken poprvé potápí. Ihned ho obklopili žraloci velcí, kteří jsou mírumilovní, když se necítí ohroženi. Ken je jimi uchvácen, jako prvnímu se podařilo zdokumentovat rituál dvoření. Kvůli počasí však nemůže další měsíc na oceán vyplout. Mezitím proto pozoruje ptáky a vodu. Podle ptáků se následně vydává na svoji další lokaci v oceánu. Po potopení uvidí obrovskou masu ryb – kranasy. Pro delfíny, kteří se následně objeví, je to hostina. Stejně tak pro velrybu, která také připlouvá. Nakonec Ken zahlédne i tuňáka obecného. Ken poté pluje dále do západních vod. Na místě je schod, který při přílivu vytlačuje studenou vodu bohatou na živiny k hladině. Zahlédne hejna šprotů a špačků, kteří si hodují na planktonu. Kolem krouží delfíni obecní a přidává se i plejtvák malý. Plejtváci malí mají hrdla, která mohou roztáhnout. Pro Kena je to úžasná podívaná. Následně připlouvají i keporkaci, obrovští živočichové. Někteří měří až 15 metrů. Ken si je na člunu dokonce vyfotografoval. Kvůli počasí nemůže Ken nadále člun používat, proto jede na výzkumné irské lodi. Vedoucím výpravy na lodi je oceánský geolog Andy. Ken se z ní nemůže potápět, ale může alespoň život v oceánu sledovat na palubě, na které je pozoruhodná technika. Je tam například dálkově ovládaná ponorka, která sbírá vzorky ze dna. Na obloze pak Ken pozoruje tereje a z paluby vidí například kulohlavce. Když je ponorka ponořena do vody, zachytí na kamerách žraloka sleďového. Poté výzkumníci s Kenem sledují studenovodní korály. Rostou pomalu a některé mohou být staré až několik tisíc let. Ponorka objevuje nové oblasti života. Plankton pak tvoří základ potravního řetězce. Ponorka ale zachytí i lidské odpadky, rybářské náčiní a různé druhy plastu. Ty se pak udržují i v planktonu, což je velmi špatné. Některé země dříve do oceánu vyhazovaly i jaderný odpad. Všechny ekosystémy jsou propojené a mají vliv na celý život na Zemi. Ken se na člunu znovu na oceán vydává v zimě. Jeho navigátorem jsou opět ptáci. V oceánu zahlédne delfíny, ale také keporkaky. Ken pod vodou zdokumentuje, jak se keporkaci živí. Jejich lovení je jedinečné. Ken při své plavbě vidí další a další živočichy. Je to pro něj neuvěřitelná podívaná, ze které má obrovskou radost. Vidět takovýto mořský život v zimě v Irsku je prostě úžasné.
Irs., 2018
