Potomci slavných
Český fyzikální chemik a nositel Nobelovy ceny za chemii Jaroslav Heyrovský (1890–1967) byl objevitelem a zakladatelem polarografie. Pocházel z rodiny, která měla pět dětí. Ze dvou těchto dětí vyrostli význační vědci. Jeho bratr Leopold byl entomolog a věnoval se výzkumu brouků tesaříků. Jaroslav Heyrovský studoval na Univerzitě Karlově, poté odešel na University College London, kde se zabýval fyzikální chemií. Zde získal titul bakaláře přírodních věd a v rámci postgraduálního studia se začal zajímat o elektrochemii. Během první světové války sloužil jako zdravotník v Innsbrucku. Po válce působil na Univerzitě Karlově, kde se v roce 1926 stal profesorem. Roku 1922 objevil polarografii, což je metoda používající měření elektrického proudu, který prochází rtuťovou kapkou a roztokem, do něhož rtuť odkapává. Tímto způsobem se dají získat cenné informace o druhu a množství látek, které roztok obsahuje. Výsledků se využívá při chemické analýze i při základním fyzikálně-chemickém výzkumu. Pro urychlení zaznamenávání hodnot s japonským vědcem Šikatou zkonstruovali polarograf, který tyto křivky automaticky zaznamenával. Za tento objev a rozpracování analytické polarografické metody v roce 1959, kdy byl na Nobelovu cenu nominován již poosmnácté, získal Nobelovu cenu za chemii. V roce 1951 spoluzakládal Polarografický ústav, v jehož čele stál do roku 1963. Poté odešel ze zdravotních důvodů do penze. Zemřel v roce 1967 ve smíchovském sanatoriu. Jaroslav Heyrovský měl dvě děti, dceru Jitku a syna Michaela. I Heyrovského děti se zabývají vědou, syn jde přímo ve šlépějích svého otce. A jak se do rodiny českých vědců dostala krev až z daleké Indie? To všechno se dozvíte v tomto dílu Potomci slavných.
2000, skryté titulky
