Konec supervelmoci: Pád Sovětského svazu
Před třiceti lety přestal Sovětský svaz existovat. Dříve mocná supervelmoc se rozpadla na patnáct nezávislých států. Které z nich se dají dnes považovat za úspěšné? Má v nich ještě Moskva nějaký vliv? A jak se k nim staví NATO nebo Evropská unie? Než ruský prezident Vladimir Putin napadl sousední Ukrajinu, vznikl dokumentární film, který odhaluje, co se stalo po rozpuštění Sovětského svazu. Každý z patnácti osamostatněných států ležících mezi Baltským mořem a pohořím Pamír se zdánlivě vydal svou vlastní cestou. Jedním z prvních kandidátů na samostatnost byla malá Litva. Ruslanas Baranovas z jejího hlavního města Vilnius zná sovětskou éru jenom z historických knih. Je politicky aktivní a pracuje v litevském parlamentu. Stejně jako v ostatních baltských republikách funguje v Litvě parlamentní demokracie srovnatelná se západní Evropou. Naopak ve střední Asii došlo k tomu, že se z bývalých stranických pohlavárů stali autokratičtí vůdci. Navzdory těmto propastným rozdílům věří renomovaný ekonom Ruslan Semenovič Grinberg, který pracoval jako poradce posledního sovětského prezidenta Gorbačova, že všechny nástupnické státy SSSR jednají a postupují na základě stejného principu: usilují o maximální ekonomickou spolupráci, a zároveň minimální politickou závislost na Rusku. Navzdory tomu, že šlo o převážně mírumilovný a poklidný proces, nazval ruský prezident Putin rozpad Sovětského svazu „největším geopolitickým neštěstím 20. století“. Tento historický, a přitom naléhavě současný film Pád velmoci odhaluje Putinovu sovětskou nostalgii, drsnou politickou situaci, do které svými kroky odsoudil vlastní zemi, a také jaký je dnešní odkaz bývalé supervelmoci v Litvě, na Kavkaze, v Kyrgyzstánu i v srdci samotného Ruska. The End of a Superpower: The Collapse of the Soviet Union.
N, 2021, skryté titulky
