Folklorika
V antice byl za prvního řezníka považován Prométheus, který jako první zabil krávu bez svolení bohů. V roce 1310, kdy se o český trůn přetahují Jan Lucemburský s Jindřichem Korutanským, vytáhnou porcovači masa stojící za Lucemburkem na nepřátele svoje širočiny. Prosekají cestu a Janovi otevřou bránu do města. Odměna je nemine. Dostanou výsadu užívat červený cechovní prapor s bílým lvem se sekerou a jejich vůdce Vodička dokonce obdrží funkci purkmistra pražského. V historii bylo řeznictví považováno za nejvznešenější řemeslo. Při slavnostních průvodech chodili řezníci hned za městskou radou. Až za nimi následovali zlatníci, platnéři a ostatní. Staré řeznické řemeslo podle tradic a zvyků se snaží i dnes provozovat několik rodin. Otec a syn, ale rovněž učitel a žák, ruku v ruce vykonávají poctivě řezničinu. Tak tomu bylo odedávna. Děti se učily od svých rodičů, potomci přebírali tajemství rodového řemesla. To, co bylo předáváno, se netýkalo jen určitých úkonů a technologií. Dědil se i vztah k práci a úcta ke zkušenostem shromážděným po staletí.
Režie:J. Podlipný
skryté titulky
