Válka Adolfa Hitlera (1)
Po krátkém úvodu míříme do Berlína, kde 5. listopadu 1937 vyřknul Hitler svůj plán získat území na východě- násilím. Uzavřel pakt s bolševiky a zahájil útok na Polsko. 2 týdny poté zaútočil na Polsko z východu SSSR, to se ocitlo v kleštích dvou totalitních států, které měly za cíl jeho rozdělení. Varšava zažila mohutné bombardování Luftwaffe, kapitulovala 27. září. Boje trvaly 4 týdny. Rychle se ukázalo, že s židy je zacházeno jinak- nosili Davidovu hvězdu, odehrávalo se zatýkání apod. I Sověty ale byli Poláci odváženi do gulagů, desetitisíce byly zabity např. v katyňském lese. Na západě docházelo k zabíjení Poláků- obavy z odboje, snaha o likvidaci polské státnosti. Koncem září 1939 Heydrich prohlásil, že zbyla jen 3% z polské vyšší třídy. Polsko ale podle plánu nezaniklo, vláda působila ze zahraničí, byly tu tajné organizace, tajný parlament. Židé byli namísto náboženské komunity považováni Hitlerem za jednu rasu- jednoho nepřítele. Mezi lety 1933 a 43 bylo vyhlášeno zhruba 400 protižidovských zákonů a dekretů. Židé byli od roku 1939 posíláni do ghett, kde byly nelidské podmínky, a tak i nemoci. Koncem listopadu se odehrálo první masové vyvražďování židů ve Varšavě. Zavedeny byly mobilní plynové komory- vagóny. Dalším Hitlerovým cílem se staly Francie a Británie, bleskovou válkou se zmocnil právě Francie, Nizozemska, Belgie a Lucemburska. Spojenecké síly se evakuovaly z Dunkerku. Itálie vyhlásila válku Francii a Británii, SSSR zatím obsadil pobaltské republiky. 10 dní po pádu Francie Hitler začal zvažovat válku s SSSR, zahájil bombardování Anglie, ale vzdal se plánů na invazi. Zaměřil se na východ- SSSR. Po paktu se spojenci (OSA) zahájil bleskovou ofenzivu na SSSR pod názvem Barbarosa. Znovu byla podněcována nenávist k židům, jejichž vraždění bylo podporováno různými texty, ba i rozkazy. V říjnu 1940 Mussolini také zamířil na východ- na Řecko. To však zvítězilo. V březnu 1941 podepsal Rossevelt zákon o půjčce a pronájmu a vermacht zamířil na SSSR a Krakov. Vzniklo tzv. konečné řešení, které uvedl v platnost Göring. 10. května byly plány operace Barbarosa dokončeny a formace Osy zahájily 22. června 1941 útok. SSSR nevěřil v útok Německa, byli překvapeni, ale značně podceněni. Ač mohutný, krátký rychlý útok na rudou armádu nestačil- jen ji značně oslabil. Bombardování, tankové útoky a nekonečné vpády zahnaly rudou armádu sice daleko, ale ta se nevzdala a nebyla pokořena. Sovětští vůdci selhali, Stalin zareagoval až po několika dnech. Spojenci proti SSSR byli zaskočeni zvěrstvy na frontě- vražděním židů. Německá pěchota se pomalu sunula ke svým cílům, motorizovaných jednotek bylo jen asi 30. Fronta střed utrpěla obrovské ztráty při útoku na Minsk, přitom před nimi byl boj o Moskvu.
Austr., 2020, skryté titulky
