Péče o duši (6/9)
Každý třetí Čech má podle Národního ústavu duševního zdraví psychické problémy. Mnoho lidí tak zažívá osobní zkušenost s duševní nemocí u blízkého člověka, ale jen pár z nich dokáže o svém každodenním vypětí mluvit s okolím, natož na kameru. Na pečujících spočívá často hlavní tíha zodpovědnosti, chybí jim informace, a také dostupné a individuálně zaměřené služby. Režisér Oskar Reif našel dvě obětavé rodiny, které mohou vyprávět. Silva byla od dětství extrovertní a činorodé dítě. Od stanovení ADHD přes panické ataky se její velká citlivost vyvinula až k duševní nemoci. „Ty její problémy jsme vždycky neidentifikovali jako projev duševní choroby,“ vzpomíná maminka Barbora Chrudinová. „Člověk pořád pochybuje, když se ta nemoc pohybuje na pomezí, jestli je to nemoc nebo není, Silva sama se také někdy obviňovala z toho, že si to jenom vymyslela, takže je to v tomhle trošku záludný. Pokud to dítě nemá jednoznačnou psychiatrickou diagnózu, tak se můžou odehrávat i dost vážné problémy, aniž se to projeví navenek. Pak se rodiče třeba diví, že dítě spáchá sebevraždu, že vždycky bylo v pohodě. Ale ono v pohodě asi nebylo, jen to nedávalo najevo.“ Michalova maminka Jitka Kovařinská byla před lety svědkem jeho skoku z okna v pátém patře. Dodneška mu pomáhá postavit se zpátky na vlastní nohy fyzicky i společensky. Michalovy problémy spustila před maturitou smrt tatínka. „Začaly se u něj objevovat zvláštní stavy, že byl ve velmi silném smutku, zničehonic to vystřelilo do extrému, že byl zase veselej a šťastnej, pak zase nemluvil,“ vzpomíná jeho bratr Jan. „Na začátku to vnímání z jeho strany bylo, nic nepotřebuju, jsem jenom smutnej a naštvanej, ale když se ty jeho stavy hromadily dál a zjistili jsme, že nám rozprodal polovinu bytu, tak jsme na něj vyvíjeli tlak. Potom jsme ho našli jednoho dne ve sklepě...“ Silva i Michal měli štěstí na milující rodinné příslušníky, díky kterým žijí svůj život většinou mimo zdi nemocnice. Péče o ně je ale pro celou rodinu nesmírně náročná a nedá se zvládnout bez pomoci zvenku. Každá epizoda dokumentárního cyklu v sobě obsahuje minimálně dva různé příběhy vybraných hrdinů. „Mít psychiatrickou diagnózu je pořád často veliké stigma, a když to ukážeme v celé pestrosti, věříme, že to také pomůže celé společnosti to téma přijmout,“ dodává dramaturgyně Ivana Pauerová. „Může se to stát každému a nikdo by v tom neměl být sám.“ Témata jednotlivých dílů přesahují i do stejnojmenného podcastu, který Česká televize k cyklu Péče o duši připravila jako audiobonus pro iVysílání. Dva hosty s praktickou zkušeností s duševním onemocněním zpovídá Alena Müllerová.
skryté titulky
