Cesty víry
Svatá Lucie pocházela ze Syrakus. Rodiče ji proti její vůli zaslíbili bohatému pohanskému aristokratovi, jejím přáním však bylo žít v celibátním zasvěcení Kristu. Od správce města se dozvěděla, že její nápadník na ní nejvíce miluje oči. Proto si je vyloupla a podala je správci se žádostí, aby je šlechtici předal. Do druhého dne se jí však zrak zázrakem opět vrátil zrak a Panna Maria ji obdařila ještě krásnějšíma očima. Snoubenec ji ale za Diokleciánova pronásledování udal jako křesťanku. Byla odsouzena k násilné prostituci, a protože byla od ní uchráněna zázračnou silou, byla údajně oslepena a bylo jí probodnuto hrdlo. Předpověděla pád císaře Diokleciána a povolení křesťanské víry. Dioklecián do roka padl a o devět let později císař Konstantin I. Veliký povolil křesťanství. Úcta k ní byla rozšířena v celé církvi již na konci 6. století, při průzkumu katakomb v Syrakusách byl objeven její hrob. Sv. Lucie bývá na připomenutí událostí, jimiž vyvrcholil její pozemský život, zobrazována s vlastníma očima na talíři a s palmovým listem jako znakem mučednictví.
Režie:J. K. Studničková, O. M. Schmidt
skryté titulky
