Propaganda ve službách studené války: Napětí se stupňuje
Jak poznat, kdo vyhrává, když mají oba soupeři tolik zbraní, že by mohli zničit svět? Což třeba spočítat, kdo má větší podporu, více spotřebního zboží nebo byl častěji ve vesmíru? Kanadský dokumentární cyklus V padesátých letech jsou některé zbraně studené války neviditelné. Například zvuk jazzu, v Sovětském svazu zakázaný coby symbol nepřítele. I mnohá další (nejen) umělecká odvětví nejsou povolena, čehož si začínají všímat nejen samotní občané, ale i zahraničí. Nový muž v čele komunistické velmoci, Nikita Chruščov, se tedy rozhodne ukázat vlídnější tvář a vylepšit obraz Sovětského svazu na Západě. Otevře zemi zahraničním návštěvníkům a v roce 1957 uspořádá Světový festival mládeže, na nějž dorazí na 30 tisíc mladých lidí z celého světa. Je to obrovský úspěch, ovšem má to jedno úskalí. I sovětští občané nyní vidí, že západní nepřítel není tak špatný a ďábelský, jak jim bylo prezentováno. A navíc vlastní vymoženosti, které si běžní Rusové nemohou pořídit. Chruščov má však jasný trumf v rukávu: 4. října 1957 začíná vypuštěním družice Sputnik kosmický věk. Američané si na první úspěchy v dobývání vesmíru musí počkat, a tak se soustředí především na boj se sílícími levicově laděnými skupinami v Latinské Americe.
Kan., skryté titulky
