Deset století architektury: Pozdní gotika jagellonské doby - Matěj Rejsek
Prašná brána patří k nejpozoruhodnějším stavbám pozdně gotického stylu ve střední Evropě. Město Praha chtělo touto monumentální stavbou demonstrovat svůj význam, srovnatelný s postavením panovníka. Její realizací byl pověřen Václav ze Žlutic, ale městští radní nebyli spokojeni s jeho nenápaditým návrhem. Proto byl přizván Matěj Rejsek z Prostějova, který tesal zdobné části. Po dvou letech Rejsek zcela nahradil původního stavitele a dokázal, že je mistrem ve svém oboru. Roku 1489 se ujal dostavby chrámu svaté Barbory v Kutné hoře po zemřelém mistru Hanušovi. Bylo třeba dostavět triforium a zaklenout chór. Dostavba presbytáře je vrcholem Rejskovy tvorby. Pro farní kostel svatého Vavřince v nedaleké hornické obci Kaňk zhotovil ozdobnou kazatelnu se symboly čtyř evangelistů a kamenné pastoforium. V Praze Rejsek také vytvořil portál a klenbu v domě "U jednorožce", kde vytesal svůj portrét podobný tomu na Prašné bráně. Prašná brána není ve své podobě nikterak originální, vzorem byla staviteli Parléřova Staroměstská mostecká věž. Rejskovo umění především spočívalo v dekorativní architektonické plastice. V jeho tvorbě lze poznat vliv Petra Parléře i dřívějšího románského umění. Původní podobu Prašné brány dnes těžko můžeme zrekonstruovat, protože stavba byla poničena při obléhání Prahy Prusy roku 1757, kdy většina poškozených a uvolněných ozdob musela být odstraněna. Teprve v 19. století se Josef Mocker pokusil vrátit středověké bráně její původní tvář.
Režie:T. Šimerda
1997, skryté titulky
