Sedm divů starověkého světa (3)

Prima ZOOM

Řecko je považováno za kolébku evropské civilizace. Staří Řekové už před 3500 lety začali stavět stavby, které natrvalo vešly do historie lidstva. Jednou takovou byl i minojský palác Knossos na ostrově Kréta. Dle legend byl palác domovem bájného netvora Minotaura, tvora s lidským tělem a býčí hlavou. Palác se rozkládal na prostoru 20 000 m?. Dalším řeckým divem světa byl komplex věštíren ve starověkých Delfách. Ve své době bylo toto místo považováno za střed celého antického Řecka. Právě zde, v Apollónově chrámu, se Řekové dozvídali své předpovědi budoucnosti. Dnes víme, že chrám byl postaven na místě, kudy ze země unikaly omamné plyny. Dalším divem antického Řecka bylo divadlo v Epidauru, které je dodnes považováno za akusticky dokonalou stavbu. Divadlo vzniklo vedle místního lékařského centra a bylo provozováno jako součást léčby. Rhódský kolos zase vešel do dějin jako největší antická socha. Socha představovala boha Hélia a byla dle dnešních výzkumů vysoká 33 metrů. Jednalo se o bronzovou sochu s dřevěnou vnitřní konstrukcí, kterou postavil architekt Chárés z Lindu. Socha vydržela šedesát let, než byla zničena zemětřesením. Dále to byla samotná Olympie, město postavené pro pořádání starověkých sportovních her. Ty se zde konaly každé čtyři roky a v jejich době se v Řecku nesmělo válčit. Tradice se udržela celých 1200 let, než byla v roce 394 našeho letopočtu zrušena křesťanským císařem. Pokud existovala legendární Atlantida, musela se nacházet na dnešním ostrově Santorini. Objev města zasypaného sopečným popelem v roce 1966 naznačuje, že právě zde došlo k velké katastrofě, která zničila velmi vyvinutou kulturu. Největším antickým řeckým divem je však bezesporu athénský Parthenón. Jeho staviteli byli architekt Feidiás a politik Periklés. Uvnitř chrámu stála socha bohyně Athény ze zlata a slonoviny.

USA, 2004

Uvidíte v TV