13. komnata Alexandera Shonerta
Výjimečný český hudebník ruského původu je nositelem několika prestižních mezinárodních cen. Od roku 1999 žije v Praze, která se stala jeho druhým domovem. Dědeček z otcovy strany, rakouský Žid, utekl před druhou světovou válkou do Ruska. Alexander se narodil v sibiřském Irkutsku, hru na housle studoval v Novosibirsku. Když mu bylo šest, otec odešel od rodiny, na kterou po rozpadu SSSR, tedy v době, kdy byl Alex čerstvě plnoletý, začaly doléhat projevy latentního antisemitismu. Ale měl i další problémy. Patřila mezi ně vzrůstající korupce (dosáhnout veřejného sólového koncertu bylo téměř nemožné bez podplacení pořadatele) a kriminalita (při nočních návratech z vystoupení musel mít Alex svého osobního strážce, bývalého veterána z Afghánistánu). Poslední kapkou byl krach banky a s ním spojená ztráta úspor, které měly posloužit ke koupi vlastního bytu. Ve 27 letech odešel i s matkou Natalií, která je klavírní virtuoskou, do Česka. Začátky byly velmi těžké. Alexander se sice krátce po roce 2000 stal laureátem Evropské ceny Gustava Mahlera a Světové ceny Antonína Dvořáka, přesto ale trvalo dalších pět let, než se dokázal hudbou jakž takž uživit. S neustále se vracejícími úvahami, zda by nebylo jistější živit se jako přidavač na stavbě, se mohl definitivně rozloučit teprve až po velkém úspěchu svého debutu v USA. V roce 2010 získal za významný kulturní přínos ČR právo dvojího občanství (pravděpodobně jako dosud jediný případ tohoto typu) Ruské federace a České republiky. V současnosti je jeho kariéra na vzestupu, a ještě úspěšnější je jako soukromý pedagog s vlastní originální metodou výuky hry na housle.
Režie:Z. Gawlik
skryté titulky
