Tenkrát byl Bůh příliš vysoko...
Legionáři bojovali v zahraničí za svobodu země, která po staletí neměla svůj vlastní státní útvar. Dvoudílný dokument Hany a Zdeňka Všelichových zaznamenává osudy zajatců (později dobrovolníků), kteří prožili šest let svého života v době Velké války v Rusku, kde v nepřehledném dění během dvou revolucí docházelo k dramatickým zvratům. Vůdcové "permanentní" světové revoluce zvolili cestu teroru a jejich líbivá propaganda začala sklízet své plody... A v tom všem se ocitlo kolem čtvrt milionu Čechů a Slováků v zajetí a na šedesát tisíc bojujících dobrovolníků. Historie provázející vznik České družiny - později československého korpusu, vrcholila událostmi roku 1918. Dobrovolníci se nepodvolili diktátu sovětského vedení a rozhodli se pokračovat ve své cestě Sibiří k Vladivostoku a dále až na západní frontu, kde by ještě mohli proti nepříteli zasáhnout. Během několika měsíců se jim podařil husarský kousek - obsadit sibiřskou magistrálu. Světový tisk v úžasu monitoroval činnost československé armády na Rusi s nadějí na zastavení sovětského teroru... Slibované posily však dorazily ve směšném počtu a vesměs zůstaly mimo bojové území. Příběhy a pocity, které legionáři popsali v denících, článcích a knihách líčí reálie každodenního života na frontě. Překvapují absurditou groteskních i tragických momentů. Vojenská účast Čechoslováků v prvním odboji byla po válce komunistickou prosovětskou vládní politikou záměrně bagatelizována. Dodnes nebyl její význam dostatečně doceněn. V prvním dílu sledujeme mladé muže od mobilizace; jejich útrapy v zákopech a zajetí, odhodlání bojovat znovu jako dobrovolníci na straně spojenců. Při cestě do Vladivostoku byli nuceni odevzdat zbraně sovětům, které se stavěly proti jejich cestě na západní frontu.
2008, skryté titulky
