Po jedné stopě do Afriky (12/17)
Přejezdy hranic afrických států jsou provázeny obvykle dlouhým čekáním, úplatky za každé razítko a ručním vypisováním formulářů. O to víc byli Martin s Igorem překvapeni, když na hranicích Konga s Angolou viděli budovy vybavené počítači a přátelské úředníky. Akorát na elektrický proud do počítačové sítě si museli trochu počkat. Pak zamířili do Kabindy na schůzku s bývalým studentem české vysoké školy, který dodnes hovoří česky, takže je čekalo příjemné setkání v místní restauraci. Lodě v přístavu také čekaly, ale nejely, není nafta. Plán cesty se musel změnit na průjezd Demokratickou republikou Kongo, kde místo silnic jsou cesty s hlubokým pískem, v němž Martinovi motorka plave. Je to namáhavé a jede se pomalu, takže nocleh zkusí naši cestovatelé v první vesnici. Přesně proti doporučení turistům v této zemi – nezastavovat na odlehlých místech, natož tam přespat!
skryté titulky
