Walter Mitty a jeho tajný život

Walter Mitty pracuje už 16 let jako správce negativů v časopise „Time and Life“, který spolu s dalšími nadšenci vybudoval takřka vlastníma rukama. Je to nesmělý, už ne nejmladší muž, který si nedostatek vzrušení a dobrodružných situací v reálném životě vynahrazuje sněním, kde je vždy tím odvážným, neohroženým, silným a krásným. Takový by chtěl být zejména pro spolupracovnici Cheryl Melhoffovou, která si ho ale sotva všimne. Pokouší se s ní tedy navázat kontakt alespoň přes seznamku, ale nějak se k ní nemůže dostat… Právě když slaví 42. narozeniny, on i jeho spolupracovníci se dozvídají, že jejich časopis zanikne a jeho místo zaujme jiný, s docela jiným krédem i orientací. Přechod k novému časopisu zajišťuje nadutý a protivný Ted Hendricks, v němž Walter okamžitě vzbudí odpor. Nicméně je ochoten připustit, aby bylo vydáno poslední, slavnostní číslo „Time and Life“. Jde o to, jakou fotografii umístit na titulní stranu. Walter a jeho spolupracovník Hernando si kladou tutéž otázku, když Walter dostane balíček: je v něm jako dárek peněženka od slavného fotografa Seana O’Connella, kterého si Walter velice váží, ačkoli se s ním nikdy nesetkal, a sada negativů. Ten nejlepší, s číslem 25, ale chybí. A právě ten by měl podle O’Connellova přání, vyjádřeného v telegramu, figurovat na titulce posledního čísla. Walter je pevně odhodlán negativ najít, přestože je mu jasné, že fotografa bude těžké dostihnout, stále totiž cestuje po světě a nikde se nezdrží. Ještě stačí domů nastěhovat matku, než bude připraven její dům, a bez dlouhého rozmýšlení se vydá fotografa hledat. Na jeho fotkách totiž našel jakési indicie: jméno lodi Erkigsnek a čísi palec. Před odjezdem se konečně trochu sblíží s Cheryl a poznává jejího syna Riche. A pak, když zjistí, že Sean měl namířeno do Grónska, vydá se po jeho stopách. V místní hospodě potká jakéhosi opilce, který je ve skutečnosti pilot létající s poštou. Ukáže se, že palec na fotografii patří jemu, se Seanem se tedy setkal. Teď má dopravit součástky na loď, na které by se měl plavit. Walter se bojí letět s ním, nakonec se ale odhodlá a po dobrodružství se skokem do ledové vody a po setkání se žralokem se ocitá na palubě lodi. Tam se dozvídá, že Sean odplul na Island… Walter tedy cestuje na Island, kde se ale právě chystá vybuchnout sopka s nevyslovitelným jménem Eyjafallajökull. Na lodi dostal od jejího majitele kousek koláče, přesně takového, jaký peče jeho matka. Byl od Seana a na papíře, v němž byl zabalený, stálo právě jméno této sopky. Všichni utíkají před erupcí, ale protože jim Walter nerozumí, vypůjčí si nejprve kolo, poté vymění panáka pro štěstí za skate a žene se za fotografem. Ještěže mu cestou jakýsi muž v autě zachrání život, když ho na poslední chvíli odveze z dosahu soptící hory. Ocitá se v motelu „U taťky Johna“, která mu připomíná dětství, protože hospoda téhož jména se nacházela i u něj doma. Na papíru od kousku koláče najde další vodítko pro hledání Seana, předtím se ale ještě vrací domů. Zjišťuje, že mezi mnoha dalšími byla už propuštěna i Cheryl a jeho samého čeká totéž. Jde navštívit Cheryl domů, ale otevře mu jakýsi muž, a tak posmutnělý Walter odchází. Na další Seanově fotce objeví detail matčina klavíru s odštípnutým kouskem laku. Matka mu prozradí, že Sean ji navštívil a klavír si vyfotografoval. Míří prý do Afghánistánu, na nejvyšší horu, kde chce fotit vzácného irbise horského… Walter ani na vteřinu nezaváhá a šplhá do Himálaje, na nejvyšší horu Afghánistánu. Tam v poklidu sedí Sean a čeká, až se objeví irbis. Nakonec ho ale ani nevyfotografuje – stačí mu se na něj dívat a obdivovat ho. Prozradí Walterovi, že hledaný negativ uložil do peněženky, kterou mu poslal, ale kterou už Walter mezitím doma vyhodil…

Režie:B. Stiller

Hrají:B. Stiller, K. Wiigová, S. Penn

USA, 2012