Banik!!!

První fotbal v Ostravě, o kterém psaly noviny, „projeli“ místní s pražským reprezentačním výběrem 22:0. Událo se tak v roce 1908 na Senném trhu. Kdo by tehdy jen tušil, že klub, který vznikne o čtrnáct let později, se jednou „prokope“ třeba pěti lety bez jediné prohry? Příběh jednoho z nejúspěšnějších českých fotbalových klubů ožívá v dokumentu ostravského studia České televize. Snímek Banik!!! jako vůbec první svého druhu mapuje bezmála celé jedno století ostravského klubu. O jeho osudech, nerozlučně spjatých se specifickým údělem regionu, vyprávějí sami hráči a trenéři, archivní novinové a filmové záznamy, fotografie i relikvie věrných fanoušků. Role průvodce se v dokumentu ujal písničkář Jaromír Nohavica. „Jsem moc rád, že jsem na účast v dokumentu řekl ano,“ prozrazuje Jaromír Nohavica a pokračuje: „Díky němu jsem si totiž uvědomil některé maličkosti a souvislosti, které mi vlastně došly, až když jsem se fyzicky ocitl na místech, o kterých jsem nejdřív jen slyšel – kde klub založili, kde poprvé hráli. Stejně tak to bylo s lidmi, které jsem měl uložené jen v hlavě a najednou jsem je potkal naživo. Svým vyprávěním oživili minulost a já jsem pocítil kontinuitu. Fotbal je velkou a nedílnou součásti našeho života. Je dobré vědět, kde jsme byli, kde jsme a kam jdeme.“ Dokument Banik!!! předkládá bohatou historii fotbalového klubu Baník Ostrava v souvislosti s dějinami ostravského regionu. Ty byly zásadně ovlivněny nálezem a těžbou uhlí, které v symbióze s výrobou železa učinily z nevýznamného městečka nejprve průmyslové centrum rakouské monarchie, později „ocelové srdce“ socialistického Československa. Po sametové revoluci se pak v důsledku útlumu těžby stalo Ostravsko jednou ze sociálně nejproblematičtějších oblastí v zemi. Těžká dřina a téměř žádná nabídka možností rozptýlení vytvářely kolem slezského klubu věrnou a hrdou obec příznivců. Baník od počátku stmeloval migranty a původní obyvatele města v jediné „ostravské etnikum“. Baník Ostrava je tak fenoménem nejen sportovním, ale také sociálním. Jako seismograf vždy registroval nálady v regionu. Představuje sociální identifikaci, pocit sounáležitosti, mezigenerační a meziprofesní loajalitu, příslušnost k místu, které je složité, specifické.

skryté titulky