Jak postavit město (1)
Postavit dům není jen tak, ale co teprve celé město. V seriálu Jak postavit město se podíváme na vznik a stavební plány světových metropolí – Berlín, Neapol, Tokio, Seattle, Paříž, Sydney nebo Canberra. Ale začneme tou největší, mezi které patří i New York, někdy přezdívaný „hlavní město světa“. Žije v něm přes 8 milionů obyvatel a je to po všech stránkách globální město. Centrum, tvořené Manhattanem s Wall Street, je střediskem světového finančnictví. Životní náklady jsou zde velmi vysoké. Dnešní New York se zrodil z původní holandské kolonie zvané New Amsterdam. V roce 1811 byl s přibývajícím počtem obyvatel vypracován nový územní plán na základě pravoúhlé sítě, což podnítilo mimo jiné investice do nemovitostí. Počet obyvatel prudce vzrostl. 1. ledna 1898 se čtyřicet samospráv spojilo a vznikl dnešní New York. Jednotlivé čtvrti si nicméně zachovaly svou jedinečnost, k níž přispělo nemalou měrou obrovské množství přistěhovalců, kteří sem na přelomu století dorazili. Stále rostoucí populace si později vyžádala stavbu mrakodrapů, kterých bylo např. v roce 1931, navzdory krizi, postaveno 32. New York nezapomíná ani na zeleň a volné veřejné prostory. Kromě těch mezi budovami se jedná především o Central Park zaujímající plochu 843 akrů, který ročně navštíví na 42 milionů lidí. Přes finanční potíže v 80. letech se díky ochranářské společnosti opět pozdvihl a dnes skýtá příjemné útočiště pro obyvatele i návštěvníky. Proslulý je i vyvýšený lineární park High Line v západním Manhattanu, otevřený v roce 2009. Problémem města zůstávají obrovské dopravní zácpy, které má alespoň částečně omezit kontroverzní „daň z dopravních zácp“, jejíž výtěžek by měl následně dopomoci k modernizaci newyorského metra. To má dnes 472 stanic a 416 km tratí. Nejen metro se ale pohybuje v podzemí. Vede tudy obrovské množství nejrůznějších trubek a kabelů a také kanalizace, na jejíž modernizaci se rovněž pracuje. Pozornost je věnována hubení krys a zachycování dešťové vody. Aby se škůdcům zamezilo krmit se v klasických popelnicích, instalovalo město v ulicích popelnice speciální, kam se hlodavci nedostanou. Nejslabším článkem infrastruktury zůstává odpad, jehož je denně třeba sklidit 25 až 30 tisíc tun. Jako jedna z možností zlepšit tuto situaci se jeví kompostování. Zato vodovodní systém je velmi dobrý, a to především díky podvodním akvaduktům, i když také zde se nabízí modernizace. Varovným příkladem zůstává hurikán Sandy, který v roce 2012 zaplavil část města, způsobil škody ve výši 19 miliard dolarů a zabil 44 lidí. Přes úspěšný rozvoj zažil v 70. letech New York krizi daňových příjmů, kterou v polovině 90. let začaly napravovat kroky, které podnikl newyorský starosta Giuliani. Proti rostoucí kriminalitě od té doby zasahovala sjednocená policie a k novému rozkvětu města přispěla i kampaň „I love NY“. Opět se plně obnovil turistický ruch, soustředěný zejména v oblasti bohatě osvětlené oblasti Times Square. I po katastrofě z 11. září 2001 se Newyorčané dokázali stmelit a společným úsilím navrátit městu jeho tvář.
Austr., 2020, skryté titulky
