StB: Přísně tajné!
Druhá světová válka skončila pro Rakousko, které bojovalo na straně poražených mocností a po boku nacistického Německa, nepříznivě. V roce 1945 se do země nastěhovaly armády čtyř vítězných států (USA, Velké Británie, Francie a Ruska), které rozdělily Rakousko na 4 kontrolované zóny a řídily směřování země dalších deset let. Imrich Sucký se do dějin zapsal jako vedoucí detektivní skupiny protikomunistického oddělení Ústředny státní bezpečnosti /ÚŠB/. Sucký pracoval na policejním zpravodajství již během první Československé republiky a v té době participoval i na poměrně závažných případech, které československá policie řešila (případ maďarského špiona a pozdějšího předsedy slovenské vlády prof. Vojtěcha Tuky či odhalování sovětské špionáže v československých zbrojovkách). V éře Slovenského štátu v letech 1939–1945 se podílel na téměř všech zásazích proti komunistické ilegalitě, jeho "rukama" prošla celá plejáda pozdějších komunistických funkcionářů (Viliam Široký, Ludovít Benada, Gustav Husák, Štefan Bašťovanský a mnozí jiní). Během působení na ÚŠB tak získal závažné poznatky, které mohly mnohé kompromitovat. Po obnovení Československa jej lidový soud odsoudil k mimořádně krátkému trestu, řada svědků totiž nechtěla svědčit. StB se snažila unést Suckého opakovaně, již od roku 1949. Všechny pokusy z různých důvodů skončily nezdarem. Nejdále to StB dopracovala s třetím plánem, v prosinci 1954, ale ani tehdy se Suckého unést nepodařilo. V roce 1948 emigroval do Vídně, odkud ho nakonec československá rozvědka v září 1957 unesla a dlouhá léta věznila.
Režie:M. Baláž
skryté titulky
