Zlatá šedesátá
Ivan Passer se stal v šedesátých letech tvůrcem jediného celovečerního filmu, i to však stačilo k jeho světovému renomé. Filmařské zkušenosti sbíral nejen na FAMU, kterou nakonec nedostudoval, ale hlavně jako součást tvůrčího tria tvořeného kromě něj Milošem Formanem a Jaroslavem Papouškem. Společnými silami vytvořili scénáře k filmům, které se staly senzací filmových festivalů – k Černému Petrovi, Láskám jedné plavovlásky a k hořké satiře Hoří, má panenko. I když spolupráce nadále pokračovala, rozhodl se Passer vyzkoušet si samostatnou režii a jeho krátkometrážní adaptace Hrabalovy povídky Fádní odpoledne (1964) byla pokusem více než úspěšným. Krátce nato se scenáristou Václavem Šaškem vytvořil snímek, který i přes svoji nenápadnost, střízlivý styl a velejemný humor patří k těm československým snímkům, které vzbudily v zahraničí největší ohlasy a bez nadsázky patří do zlatého fondu světové kinematografie. Intimní osvětlení (1965) využívalo metodu Formanových filmů, ale Passerova sonda do všednodenního života mění sžíravost a hořkost v lidské pochopení a lyrické okouzlení snadno přehlédnutelnými maličkostmi kolem nás. V dalších letech se Passer podílel na několika nerealizovaných filmech Miloše Formana a po srpnu 1968 se společně rozhodli odejít za oceán. Ivan Passer na počátku sedmdesátých let prosadil k realizaci autorský snímek Zrozen k vítězství, jenž se naprosto lišil od jeho předchozí tvorby syrovým zachycením New Yorku perspektivou mladého a zoufalého narkomana. V exilu natočil celkem 14 filmů pro kina a televizi, z nichž zásadní příspěvek k oživenému žánru noirového filmu Cutterova cesta (1981) sklidil největší úspěch u kritiky a festivalových porot.
Režie:M. Šulík
2009, skryté titulky
