Slyš mne a dej mi odpověď
Jan Vladislav, jenž se narodil před 95 lety, patřil mezi nejvýznamnější osobnosti naší poválečné poezie a překladové literatury. Pocházel ze slovenského Hlohovce, kde vyrůstal v české rodině bývalého legionáře. Roku 1939 se rodina kvůli vzniku Slovenského štátu vrátila do Čech a maturitu Jan Vladislav složil v Poličce. Již tehdy se začal věnovat prvním překladům. Na další studia musel počkat až do konce války, po níž se přihlásil na komparatistiku na Karlově univerzitě. Překladatelská činnost Jana Vladislava z následujících let je úctyhodná – vždyť také překládal ze sedmi světových jazyků. Krátce po osvobození republiky rovněž vydal dvě básnické sbírky, vydání třetí knihy Hořící člověk již bylo poznamenáno únorovými událostmi roku 1948 a většina nákladu skončila ve stoupě. Bylo mu znemožněno dále působit na univerzitě a věnovat se literární tvorbě mimo literaturu pro děti a mládež. Původní poezie Jana Vladislava tak zůstávala pouze v rukopisech. Nové příležitosti přinesl rok 1968, kdy se podílel na vzniku Kruhu nezávislých spisovatelů a roku 1969 konečně dosáhl doktorského titulu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Normalizace však přinesla další zákaz publikování a Jan Vladislav se stal jednou z vůdčích osobností československého samizdatu díky založení edice Kvart. V ní vyšlo přes 120 titulů, mezi nimiž bylo i několik svazků jeho poezie, esejí a kritik. Jako signatář Charty 77 byl v roce 1981 režimem donucen k odchodu do exilu ve Francii, kde se věnoval vysokoškolské výuce. Po listopadových událostech se stal přispěvatelem Literárních novin a předsedou Klubu osvobozeného samizdatu. Do Prahy se trvale vrátil až v roce 2003 a k vydání připravoval své komentované deníky. Jan Vladislav zemřel 3. září roku 2009 ve věku 86 let.
Režie:J. Protiva
1996, skryté titulky
