Nové objevy ve starém Egyptě (2/6)
O oázách v Západní egyptské poušti ještě nedávno věděli jen nadšení dobrodruzi a pár zasvěcených odborníků. Ještě tak patřilo k všeobecnému vzdělání, že Alexandr Makedonský po dobytí Egypta podnikl nebezpečnou cestu do oázy Síwa, aby vyslechl ve slavné věštírně názor orákula na svoji připravovanou korunovaci faraonem. Svět zbystřil pozornost až v okamžiku, kdy v polovině devadesátých let egyptští archeologové oznámili objev rozsáhlého pohřebiště tzv. zlatých mumií na ploše několika čtverečních kilometrů u oázy Bahreja. Tím byl dán startovací signál: celá pouštní oblast Egypta je netušenou pokladnicí archeologických objevů. A jak k tomu podotýká prof. Anthony Mills, kanadský vedoucí mezinárodního výzkumného týmu, "památky jsou navíc z velké části nevykradené a do značné míry i nepoškozené". Čeští televizní dokumentaristé měli možnost některá z nejvýznamnějších míst v Západní poušti navštívit. Jsou zde desítky opuštěných hraničních pevností Římské říše (v jedné z nich byl dokonce objeven zlatý poklad), nejstarší křesťanské památky v Egyptě, rozsáhlé podzemní sběrné šachty na vodu i celá města bez lidí, kde se zastavil čas. Většina z těchto památek byla postavena v římské době, dosud jsou neprozkoumány a veřejnosti zcela nepřístupné. Jen díky mimořádným povolením a úctě k prof. Miroslavu Vernerovi byla možnost zde natáčet a přinést tak originální, první svědectví o "zlatém věku oáz". Tyto zelené ostrovy v moři písku byly ve své době netušenou zásobárnou Říma a svým způsobem přispěly k rozvoji Římské říše a do značné míry tak i evropské civilizace.
Režie:J. Boněk
ČR, 2002, skryté titulky
Uvidíte v TV
Nové objevy ve starém Egyptě (3/6)
Nové objevy ve starém Egyptě (3/6)
Nové objevy ve starém Egyptě (3/6)
