Pošta pro tebe
Jana má manžela, děti, vnuky. Zdálo by se, že nemá důvod požádat Poštu o pomoc při hledání kohokoli. Přesto to udělala, přála by si sblížit se s biologickým otcem. Znala ho jen z rodného listu, poprvé se měli možnost setkat v jejích patnácti letech. Tehdy doufala, že ji nadšeně obejme, nazve svou dcerou a představí jí své další děti, její sourozence. Zůstalo však jen u představy a Jana na dlouhá léta nechtěla o otci ani jeho nové rodině slyšet. Čas je ale milosrdný a ústrky se někdy změní v odpuštění. Podaří se Janě vřelejší setkání na druhý pokus? Jozef žije na Slovensku. Má mnoho zálib a koníčků a k tomu velké hospodářství. Žije spokojeně se svou ženou uprostřed slovenských lesů, kde doslova dávají vlci dobrou noc. Na dlouhé cesty vyjíždí, jen když opravdu musí. Do Prahy na natáčení Pošty ale jel rád. Věřil, že si splní přání, o které si napsal. Víc jak čtyřicet let neviděl kamaráda, se kterým bydlel tři roky na pokoji ubytovny hornického učiliště v Ostravě. Věří, že čas bude v tomto případě milosrdný a jeho plány nezhatí. Jana je ve věku babičky, která by se už mohla věnovat jen sama sobě. Děti vychovala, potřebné roky odpracovala. Přesto si vzala do pěstounské péče vnučku a přivydělává si k penzi. Kdysi, když měla své děti malé, následovala manžela přes celou republiku do města, ve kterém nikoho neznala. O to více přilnula k ženě, která se jí ujala, pomáhala, poradila. I když Janino soužití s mužem skončilo rozchodem a Jana se vrátila do rodného města, na svou kamarádku nikdy nezapomněla. Chtěla ji už mnohokrát vyhledat, ale stále bylo něco důležitějšího k řešení. A tak čas běžel a běžel, až uběhlo skoro čtyřicet let.
Režie:M. Dvořáček
skryté titulky
