Folklorika
Úcta k zemřelým náleží k nejstarším a nejzákladnějším projevům lidské civilizace. Svérázným zvykem bylo stavění umrlčích prken. Od 19. století patřila tato zdobená prkna k nejtypičtějším reáliím krajiny po obou stranách šumavské hranice. U nás tento zvyk udržovali výhradně němečtí obyvatelé. S jejich nuceným odchodem po 2. světové válce přestal existovat. Na bavorské straně se dnes stará umrlčí prkna pečlivě konzervují a aktuálně stavějí nová – při cestách, na krajích lesů, u polních křížů a kapliček. Lze tak tvrdit, že zvyk stavění pamětních umrlčích prken je tu dodnes živý a stal se jedním z výrazů kulturní identity obyvatel Bavorského lesa. V šumavské krajině je tento zvyk udržován jen symbolicky díky úsilí folklorních nadšenců. Sice už dávno neslouží k pohřebním ceremoniálům, ale jejich tvůrci nám připomínají starou tradici, kterou málem odnesl čas. Výjimečně a vzácně se tak staví na Šumavě nová umrlčí prkna na památku dávným pokolením nebo konkrétním osobnostem, které se zasloužily o tento kraj.
Režie:R. Šáchová
2015, skryté titulky
