Emoce v umění (1/24)
Španělský hudebník, pianista, humanista, zpěvák, píšící a moderující všeuměl Ramón Gener, jehož seriál To je opera (This is opera) jste měli možnost nedávno sledovat na televizních obrazovkách, vytvořil v roce 2017 čtyřiadvacetidílný cyklus This is art, který jsme česky nazvali Emoce v umění. V úvodním díle mj. říká: „Mám rád ty, kteří se dokáží vyjádřit skrze umění, aby sdíleli to nejuniverzálnější: emoce! Obraz, socha nebo píseň mě inspirují, vyvolají ve mně vzdor, lásku nebo dojetí. Miluji umění! V kontaktu s ním se sami proměňujeme v cosi jedinečného.“ V prvním dílu se Ramón bude věnovat lidskému vytržení, tedy mimořádnému citovému stavu spojenému s nevnímáním okolí. Když v roce 1912 hledal německý lékař Anton Köllisch lék na zastavení krvácení, náhodou narazil na dosud neznámou látku. Tak otevřel cestu jedné z nejznámějších syntetických drog světa MDMA, známé jako Extáze. Není to náhodné jméno. K efektům této látky patří euforie, pocit štěstí a vnitřní klid. Už ve starověku lidé hledali mezi stimulujícími látkami něco, co by je vyneslo do výšin. To jim umožnil při rituálních oslavách bůh vinobraní a vína, řecký Dionýsos a jeho římský ekvivalent Bakchus. Tehdy lidé prožívali nespoutané veselí a extázi. Jejími účinky ve výtvarném umění, například Tizianův obraz Bakchanálie na ostrově Andros nebo v hudbě Skrjabinova Poema extasa z roku 1907 se stanou předmětem Ramónova bádání v první části rozsáhlého španělského cyklu.
2017, skryté titulky
