Letecké katastrofy: Přílišné soustředění
7. března 2007. Let společnosti Garuda číslo 200 z indonéské Jakarty se blížil k letišti v Yogyakartě. Boeing 737 obdržel povolení přistát. Dosedl však velmi tvrdě, odskočil a vyjel z dráhy. Kanadský cyklus dokumentárních rekonstrukcí Nakonec se zastavil v nedalekém rýžovém poli. Vrak rychle pohltily plameny. Cestující, z nichž mnozí byli vážně zranění, se snažili uniknout z hořícího pekla. Byl mezi nimi i kameraman, který dramatické okamžiky zaznamenal. Jeho záběry během několika hodin obletěly svět. Nehodu nepřežilo 21 ze 133 lidí na palubě. Objasněním příčin byl pověřen tým indonéských a australských vyšetřovatelů. Roztříštěné kusy podvozku nedaleko konce dráhy jasně svědčily o tom, že letoun prudce narazil do země. Bylo také zjevné, že byl dlouhý na přistání. K prvnímu kontaktu došlo až téměř ve třetině ranveje. Bylo nutné zjistit podrobnosti o výkonu letadla v posledních minutách letu. Po sérii slepých uliček učinili vyšetřovatelé překvapivý objev. Vztlakové klapky byly vysunuty na pouhých pět stupňů. To pro bezpečné přistání nestačí. Zjištění potvrdily také údaje z palubního zapisovače. Nabízela se alarmující možnost, že posádka neprovedla jeden z nejzákladnějších kroků. Letové údaje rovněž potvrdily, že Boeing 737 přistával příliš rychle a pod vysokým úhlem. Překvapení přinesla také zvuková nahrávka z kokpitu. Vypadalo to, že kapitán a druhý pilot spolu během závěrečného přiblížení nekomunikovali. Kapitán opakovaně nařídil vysunout klapky na 15 stupňů, ale druhý pilot je ponechal na pěti. Vyšetřovatelé dospěli k závěru, že se letoun pohyboval příliš rychle a plné vysunutí klapek nebylo bezpečné. Nechápali však, proč na to druhý pilot kapitána neupozornil. Záznam rovněž odhalil, že kapitán ignoroval patnáct výstražných signálů. Výstraha před blízkostí země je přitom jasným varováním, že je letadlo ve vážném ohrožení. Analýza výcvikových záznamů ukázala, že rychlé přiblížení je u posádek společnosti Garuda častým jevem. To vyvolalo pochyby o jejich profesionálním výcviku. Vyšetřovatelé se domnívali, že se kapitán upnul k dosažení správné sestupové roviny natolik, že si nevšiml rychlosti. I když se rozezněly varovné signály, neuvědomil si vážnost situace. Tomu mohl zabránit lepší výcvik. Ten mohl rovněž druhému pilotovi pomoct, aby překonal ostych a chybu kapitána napravil. V závěrečné zprávě vyšetřovatelé vyzvali aerolinie, aby zrušily odměňování za úsporu paliva a přepracovaly pilotní výcvik i bezpečnostní postupy.
Kan., skryté titulky
