Joska Skalník
Výtvarné dílo letošního jubilanta Josky Skalníka (narozen 23. 3. 1948) zahrnuje nejrůznější formy a techniky – malby, koláže, knižní a plakátovou tvorbu, ilustrace i typografii. Jeho díla, často pracující s motivy bílých oblak, geometrických útvarů a oblíbené modré barvy, prošla galeriemi po celém světě. Skalníkovy výtvory oslovují spíše náročnější příznivce moderního umění, širší veřejnost se však přeci jen s jedním jeho dílem opakovaně setkávala – Joska Skalník se totiž stal autorem grafické podoby československého státního znaku, která byla užívána až do rozpadu společného státu. Joska Skalník vystudoval obor Užitá a propagační grafika na Střední uměleckoprůmyslové škole v Praze. Poté pracoval několik let ve Státním divadelním studiu, kde působil jako malíř písma a dekorací. Roku 1970 se stal spoluzakladatelem Jazzové sekce a vytvořil výtvarnou koncepci této nezávislé organizace provozující alternativní kulturní aktivity. Jeho působení na poli neoficiální kultury zahrnovalo podíl na obsahu předních samizdatových periodik (Revolver revue, Lidové noviny) i vytvoření výstavního prostoru pro umělce nepřijímané galeriemi v Činoherním klubu, v němž od roku 1977 pracoval. V roce 1984 Skalník inicioval projekt Minisalon, pro nějž oslovil 284 českých a slovenských výtvarníků, kteří neměli možnost vystavovat. Vznikl rozsáhlý soubor miniaturních děl vytvořených v dřevěných krabičkách, jehož plánovaná výstava ve sklepní galerie Jazzové sekce na pražském Kačerově se však neuskutečnila kvůli zvýšené perzekuci ze strany policie. Celý soubor tak byl veřejnosti představen až v roce 1992 a následně při různých příležitostech putoval i za hranice naší země. V roce 1986 byl Skalník v procesu s Jazzovou sekcí vězněn a odsouzen podmínečně na 3 roky. V listopadu 1989 se účastnil zakládající schůze Občanského fóra a stal se členem Kolegia prezidenta republiky Václava Havla. Během působení v kolegiu stál u zrodu Ceny Jindřicha Chalupeckého. Na Hradě však dlouho nesetrval a začal se věnovat svobodnému povolání malíře a grafika. Svou tvorbou se mu podařilo proniknout do Asie – vystavoval v Japonsku, Indonésii, Malajsii a v Thajsku. Během cest objevil ostrov Bali, jenž ho okouzlil natolik, že se postupem času stal jeho druhým domovem.
Režie:P. Skala
ČR, 2010, skryté titulky
