Ptačí svět (1)
Ptáci se vyskytují po celém světě, přestože jejich počet zejména v poslední době klesá. Dokument pohovoří o nejnovějších objevech týkajících se vývoje a života těchto tvorů. V německém lomu u Eichstättu je velké naleziště zkamenělin pravěkých ptáků, kteří se vyvinuli z dinosaurů před asi 150 miliony let. Tito primitivní ptáci měli zkostnatělý ocas, nedokázali létat, pouze plachtit, šplhali po stromech, zuby měli jako dinosauři a kladli vajíčka. Let ptáků zcela zásadně ovlivnil tvar jejich křídel. Jakmile se u nich vyvinula aerodynamičtější křídla, začali ptáci létat. Před 66 miliony let vyhynuli velcí dinosauři po pádu obřího asteroidu, který způsobil obrovské lesní požáry a následné období, kdy na Zemi vládla tma a chlad. Ještě před pádem tam žil všežravec asteriornis, který tuto dobu dokázal přežít. Následující éra savců už přinesla létající ptáky, o čemž svědčí množství zkamenělin ve frankfurtském muzeu. Pocházejí z tzv. Messelského dolu, kde se kdysi těžily ropné břidlice. Mezi zkamenělinami najdeme i kostru rorýse, ptáka žijícího dodnes. Dozadu posazená křídla dovolovala velmi rychlý let, stejně jako u sokola stěhovavého, který dosahuje rychlosti až 390 km/hod. Podobným vývojem prošli i holubi, jejichž energie se nicméně vyčerpá po dvaapůlhodinovém letu. Pro menší zahřívání při letu například z Afriky přes Saharu do Evropy a zpět je nejdůležitější výška letu. Jak se ochlazuje například kukačka? Výzkumy ukázaly, že při letu může dosáhnout výšky až kolem 5 000 metrů, kde je mnohem chladněji. Po nesnadném odchytu pomocí falešných samiček byly některým jedincům připevněny na tělo malé vysílačky, takže vědci mohli sledovat dráhu jejich letu. Jiný způsob, jak šetřit energií, představuje spánek. Tímto problémem se zabývají například vědci v německém ústavu v bavorském Seewiesenu. Studiem fregatky zjistili, že ptáci mohou spát i za letu, ovšem pouze několik vteřin v kuse. Mohou ale spát i během mávání křídly? Pro zvládnutí obrovských vzdáleností – jako například břehouš rudý při osmidenním letu z Aljašky na Nový Zéland – si musí zákonitě odpočinout. Studie s husami, prováděné pomocí speciálních přístrojů, ukázaly, že i ve spánku pádlují nohama pod vodou. Totéž tedy pravděpodobně dokáží i břehouši a další ptáci – během krátkého spánku nepřestávají mávat křídly. Kondor andský, nejtěžší létající pták na zemi vážící až 15 kg, naproti tomu provádí stoupavý let a využívá přitom stoupající masu zahřátého vzduchu – tzv. termiku - podobně jako kluzák. Velcí letci se také dokáží seřadit do formací, které jim let usnadňují.
Fr./VB, 2022, skryté titulky
