Zvířecí Einsteinové (6/6)
V tomto dílu se dozvíme, jak důmyslné způsoby živočichové používají, aby se dostali z bodu A do bodu B, a jak se na cestě orientují. Ať už se jedná o výpravu za potravou, nebo o putování na bezpečné místo, v kterém samice porodí mláďata, každý zvířecí cestovatel se musí rozhodnout, kam přesně se vydat a jak se tam dostat co nejúsporněji. Nejnovější vědecký výzkum nyní pomáhá odhalit, jak toho živočichové dosáhnou. Od vytváření mentálních map okolního prostředí až po přesné plánování trasy. Rhiannon Jakopaková z Wyomingské univerzity v USA je součástí výzkumného týmu, který sleduje cestování jelence ušatého napříč státem. Výsledky jejího výzkumu ukazují, že tato zvířata neustále shromažďují podrobnosti o prostředí a své pozici v něm, což jim umožňuje zapamatovat si migrační trasy předávané z generace na generaci, a dokonce objevovat vlastní nové trasy. O své vysoké inteligenci nás přesvědčují také mořští cestovatelé. Doktorka Briana Abhramsová z Washingtonské univerzity zjistila, že plejtváci obrovští dokážou při migraci velmi dobře využít svou paměť. Ta jim při plánování cesty podél západního pobřeží Severní Ameriky, která je dlouhá šest a půl tisíce kilometrů, umožňuje předpovědět, kdy a kde bude dostatečný přísun potravy. O slonech se říká, že nikdy nezapomínají. Jejich proslulá paměť jim zřejmě pomáhá i při hledání životně důležitých zdrojů vody a potravy. Sophie Sadera, průvodkyně v národní rezervaci Maasai Mara, na vlastní oči viděla, jak sloni při putování za vodou používají každý rok stejné stezky. V období sucha mohou vůdčí samice využít vzpomínky na vodní zdroje, které navštívili v minulosti, a zajistit tak přežití svého stáda.
skryté titulky
