Dobrodružství vědy a techniky
Během britské koloniální éry nashromáždila komunita tamilských obchodníků a bankéřů velké bohatství. Přestože mnozí z nich opustili Tamilnádu, aby podnikali v zahraničí, většina z nich si postavila rodinné domy v jihoindickém regionu Chettinad. Přiměřeně ke svému bohatství si budovali domy jako propracované paláce s velkými vnitřními nádvořími a honosnými sály. Mnozí z Chettiárů dováželi nákladné materiály ze zahraničí – například mramor z Itálie, sklo z Belgie a dlaždice z Japonska a Anglie. Postupem času vznikly celé obce protkané ulicemi v šachovnicovém vzoru, lemované těmito honosnými sídly. Sídla se stavěla od 70. let 19. století do konce britské koloniální nadvlády v Indii. Většina z nich vznikla v souladu s tradičními indickými architektonickými a designovými zásadami. Dnes již mnohé z těchto rezidencí nejsou obývány a pomalu podléhají zubu času. Předávaly se z generace na generaci a nyní se o ně dělí více majitelů. Dědicové se často obtížně shodují na tom, co by se s domy mělo udělat, a mnozí si nemohou dovolit udržovat stárnoucí a nepraktické rezidence. V posledních letech však roste povědomí o tom, že chettinadské paláce, jejichž počet se pohybuje mezi 10 000 a 12 000, jsou jedinečným kulturním dědictvím, které je třeba zachovat a chránit.
N, skryté titulky
