Pošta pro tebe
Jaroslava je bojovnicí. Málokdo se s takovou vervou pere se životem jako ona. Její tělo jí odjakživa komplikuje každodenní život, přesto si nikdy nestěžovala a nikdy si nepřipustila, že nemá vyhlídky jako zdraví lidé. Do Pošty přichází s přáním poděkovat za záchranu života a svou druhou šanci. Nikdy nebyla věřící, přesto po náročné operaci v roce 2012 vnímá svět jinak. Dostala odvahu odejít z neuspokojivého vztahu a znovu se vdát, být dál mámou svému hodnému synovi a věnovat se zálibám a blízkým nejlépe, jak jí zdravotní stav umožňuje. Petr hledá svého otce. Zná jen jeho údaje ze svého rodného listu. Neprožil hezké dětství, nikdy nežil v normální rodině, nemá pevné citové vazby ani s matkou, ani se sourozenci. Nyní sám založil rodinu, má syna. Chtěl by žít jinak než žil, svou rodinu udržet a nedopustit, aby byl jednou pro své děti cizím člověkem. O rodině matky neví vůbec nic, a tak to asi zůstane. Po rodině otce ale pátrá a doufá, že postupně poskládá obraz svého dětství. Karel by rád poděkoval dvěma ženám za psychickou pomoc v době, kdy jako dítě prožil velké trauma. To ovlivnilo na dlouhá léta jeho další život, ale díky odborné pomoci se s ním vypořádal. Ví, jak nakládat s nehezkými vzpomínkami, jak si odpovědět na otázky, které ho v souvislosti s tím tížily. Dnes už žije spokojeně. Dětská kurátorka a psycholožka mu věnovaly péči s neobyčejným přístupem a jejich pomoc a podporu využíval až do dospělosti, než se definitivně osamostatnil. Rád by jim řekl, že toho dosáhl i díky jejich práci, kterou dělají skvěle.
Režie:M. Dvořáček
skryté titulky
