Nové objevy ve starém Egyptě
S legendou české egyptologie prof. Miroslavem Vernerem navštívíme egyptské velkoměsto Alexandrii a mnohé další významné památky, které souvisejí s posledním velkým obdobím rozkvětu starého Egypta. Alexandrii po obsazení země založil Alexandr Veliký a za jeho nástupců z dynastie Ptolemaiovců se stala nejhýčkanějším městem civilizovaného světa. Zde byla budována knihovna a archiv, které měly soustředit všechny vědomosti lidstva. V době největší slávy zde bylo uloženo 700 000 rukopisů, vesměs přeložených do řečtiny. V Alexandrii byly stanoveny základní geometrické zákony, spočítána délka zemského rovníku, objeven parní stroj. Tady Aristarchos ze Samu dokázal, že Země se točí kolem Slunce. V Alexandrii byly rovněž napsány nejvýznamnější filosofické spisy, nebývalou měrou rozšířeny astronomické poznatky, poznatky lékařství i chemie. Duchovní výkony tohoto starověkého města se staly základem evropské středověké civilizace, a jak zasvěcení soudí, některé z nich byly dokonce na hranici možností chápání tehdejších Evropanů. V této době se Egypt stal rovněž obilnicí říše a stejně tak – jakkoli se to dnes zdá nepravděpodobné – gigantickým vinohradem. Poslední slavná doba Egypta trvala od roku 332 př. n. l. (kdy byl v Memfidě prohlášen za vládce země na Nilu Alexandr Veliký) až do roku 30 př. n. l., kdy zemřela Kleopatra VII. Televizní štáb spolu s prof. Miroslavem Vernerem měl jedinečnou možnost navštívit místa nejnovějších výzkumů polských, amerických a francouzských egyptologů. Přestože jejich objevy jsou svým způsobem nečekané a neuvěřitelné, přiznávají, že období sklonku egyptské říše zatím do značné míry není odborně zpracováno. Přitom se jednoznačně ukazuje, že Evropa by nebyla Evropou bez fascinujícího přínosu Egypta. Ostatně snad právě proto je starý Egypt pro Evropany, i když bez znalostí souvislostí, tak přitažlivý.
Režie:J. Boněk
ČR, 2002, skryté titulky
