Když šli ševci z jarmarku
Dokument (1972). Boty provází člověka na jeho životní pouti odedávna. Mnohé upadly zcela v zapomenutí, na některé si snad vzpomenou jen naši dědečkové a babičky. Ale cosi z jejich minulosti přežívá dodnes. Ba i to staré přísloví: „Ševče, drž se svého kopyta.“ Je v něm moudrost, věčná pro celé lidstvo. Ševcovské řemeslo, jako každé jiné, mělo svůj cech. Ten měl svou truhlu, do které se ukládaly nejen peníze, ale také cechovní artikuly. Podle nich se mistři a tovaryši museli řídit, aby neposkvrnili stavovskou čest. A v té cti se setkává historie se současností. Vážení jsou dnes na Slovácku lidoví výrobci botů. Tím více, čím je jich méně. Tady má tohle umělecké řemeslo starou historii. Mezi řemeslníky tu bývali ševci nejpočetnější. Ale staré přísloví, že ševci padají, když leje, už bohužel neplatí.
1972, skryté titulky
