Zlatá lýra (3/3)

Poslední díl Zlaté lýry představuje období politického uvolnění a postupného tání v podobě Perestrojky. Téměř před samým vrcholem festivalu je zachycen jeho strmý pád v období devadesátých let. Hlavními hudebníky tohoto období jsou bezesporu Miro Žbirka, skupina Elán a Richard Müller. Festivalový orchestr postupně přestal plnit funkci doprovodného tělesa na pódiu. Takzvaně nový vítr začaly přinášet hudební skupiny i jiných než čistě populárních žánrů, pro tuto platformu posloužila Poetická lýra s vystoupením Deža Ursinyho, Vladimíra Merty či Jaromíra Nohavici. Mezi soutěžícími přibyl i tvrdý Rock či Heavy metal. Zahraničními hosty byli například Billy Preston, známý také spoluprací se skupinou The Beatles, skandální Amanda Lear, Donovan a Smokie. Nový ředitel Peter Lipa opět vrátil lýru zpět do Sportovní haly na Pasienkoch alespoň na čas, dokud se neuskuteční velkolepý plán zastřešení amfiteátru. Opona režimu postupně padala a událostem, které v listopadu 1989 v tehdejším Československu svrhly totalitní režim komunistické strany, předcházel nárůst opozičních aktivit a jejich pronikání mimo oblast disentu. Jednou z událostí, které symbolizovaly postupný rozklad vládnoucího režimu, byl i koncert americké písničkářky Joan Baezové, která 10. června 1989 na Bratislavské lýře veřejně přivítala Václava Havla. Právě americká písničkářka a mírová aktivistka Joan Baezová byla jedním ze zahraničních hostů tradičního festivalu populární hudby Bratislavská lýra. Baezová při svém vystoupení podpořila Chartu 77 a Václava Havla. Od dob socialismu, kdy byl interpret odkázán na státní televizi a rozhlas a jedno vydavatelství (Opus), jich byly na trhu najednou desítky. Proto se změnil i význam festivalu a jeho opodstatnění. Návrat Bratislavské lýry počítal s návratem hudební elity na pódium, třebaže v tomto směru již lýra nebyla nutná. Mezinárodní festival populárních písní Bratislavská lýra se stal fenoménem, který za takřka 30 let své existence upíral pozornost na malou krajinu v srdci Evropy, stal se pýchou mezinárodního sdružení festivalů a také vzkřísil takřka největší scénu populární hudby v Československu. Dnes bychom Bratislavskou lýru mohli bez váhání titulovat jako „naše kulturní dědictví“. Bratislavská lýra byla platformou, která přes noc měnila osudy lidí. Kdo zde jednou uspěl, stal se nezapomenutelnou ikonou. Během existence festivalu zde zaznamenali úspěch Karel Gott, Hana Zagorová, Waldemar Matuška, Eva Pilarová, Karel Černoch, Václav Neckář, Věra Špinarová, Jiří Korn, Marie Rottrová, Lenka Filipová, Karel Zich, Jitka Zelenková, Hana Ulrychová, Lešek Semelka, Petra Janů nebo Martha a Tena Elefteriadu, z českých kapel to byl třeba Olympic. Ze slovenských interpretů slavili úspěchy Marcela Laiferová, Jana Kocianová, Pavol Hammel, Eva Kostolányiová, Nora Blahová, Karol Duchoň, Eva Máziková, Miroslav Žbirka, Júlia Hečková, Vašo Patejdl, Robo Grigorov nebo Marika Gombitová, z kapel pak Modus, Elán či Banket.

Režie:P. Jirásek

skryté titulky

Uvidíte v TV