Kapelo, zahraj tu polku od podlahy
Na počátku 60. let minulého století vzniká v pražském divadle Rokoko samostatný orchestr Václava Hybše. Když po roce 1969 odchází tento známý dirigent z Tanečního orchestru Československého rozhlasu, rozšiřuje svůj soubor a začíná působit na populární scéně vedle orchestru Karla Vlacha, Gustava Broma a zmíněného rozhlasového tělesa. Od samotného založení aranžuje Hybš všechny skladby pro svůj orchestr i pro zpěváky, které doprovází. V těchto letech začíná stálá spolupráce s televizí, rozhlasem, Supraphonem. Jako první začal spolupracovat s umělci vážné hudby a především s houslistou Josefem Sukem. Natočil s ním tři dlouhohrající desky, které pronikly na trh západní Evropy, ale i Ameriky, Japonska. Na tomto televizním koncertě, který překvapivě uvádí polka Jaromíra Vejvody v poněkud nezvyklé harfové úpravě, uslyšíte známé dechovkové hity, jako jsou Hej, panímámo, Čtyři páry bílejch koní, Zůstaň tu s námi, Škoda lásky, Jetelíček u vody a další. Multiinstrumentalista, dirigent a aranžér Václav Hybš se narodil 3. června 1935 v Polici nad Metují. Prvním hudebním nástrojem, na který se učil hrát, byl klavír. V deseti letech začal ještě studovat hru na housle, ale jen krátkou dobu. Později začal pod dohledem dědečka hrát na trubku a v 15 letech byl přijat na konzervatoř, kde tento nástroj vystudoval. První angažmá měl Hybš již v době studií v různých hudebních tělesech, v pražských kavárnách, varieté, cirkus Praga apod.
Režie:A. Nosek
ČR, 1977
