Spartakus (1/2)
Římská otrokyně Galka Varinia začíná vyprávět příběh Spartaka, otroka a gladiátora, který se stal vůdcem těch nejubožejších, otroků. Sama Varinia se do Římské říše dostala kvůli tomu, že římští vojáci napadli a vypálili její vesnici. Muže pobili a ženy a děti zotročili. Před odvedením do říše byly ženy znásilněny. Varinia byla prodána majiteli školy gladiátorů, Lentulovi Batiatovi. Ten ve své škole trénoval otroky na gladiátory. Tyto gladiátory pak dodával do Říma a do nejbližšího okolí do arén, aby pro potěchu římské veřejnosti bojovali o svůj život. Jedním z gladiátorů – otroků – byl i Spartakus, thrácký muž, který se po svém zotročení dostal do římských dolů. Zde se vzbouřil proti strážným a hrozilo mu ukřižování. Zachránil ho právě Batiatus, když ho ze smrti ukřižováním vykoupil. Po vytrénování se bývalý otrok Spartakus dostal do capuyské arény, kde v souboji o svůj život musel poprvé zabít. Noc před soubojem mu však Batiatus udělal kratochvíli. Dal mu na noc ženu – otrokyni, kterou byla právě Varinia. Jenže Spartakus byl jiný, nechtěl po Varinii sex a ona se do citlivého gladiátora zamilovala. Jak šel čas a Spartakus se musel utkávat v dalším a dalším souboji s jinými gladiátory, Varinia o něj měla strach. Jejich vztah nakonec vyústil v oboustrannou zamilovanost. Jednoho dne se v gladiátorské škole Lentula Batia objeví nejbohatší muž Říma Marcus Crassus. Chce, aby pro něj Batiatus uspořádal soukromý souboj několika gladiátorů, ve kterém nepřichází v úvahu jakékoliv milosrdenství. Batiatus zprvu protestuje, ale částka, kterou mu Crassus za kratochvíli pro něj a jeho přátele nabídne, ho přesvědčí. Mezi nastupujícími gladiátory je i Spartakus, který se má utkat se svým kolegou Drabou, statným černochem. Právě v Drabovi se hne svědomí ve chvíli, kdy vidí, jak jiný gladiátor, David, odmítne dorazit svého protivníka a nechá se raději bičovat. Draba sice ve svém souboji Spartaka porazí, ale i přes skandování zhýralých Římanů Spartaka nedorazí, a naopak zabije strážného a rozeběhne se proti Marcu Crassovi. Stráže ho doslova přibijí hozenými kopími k vratům. Mezi gladiátory to vře, a tak když si druhý den ráno Batiatus nechá předstoupit své otroky – gladiátory – a nechá před jejich očima jednoho z nich pro výstrahu podříznout, Spartakus zabije blízké strážné a vyvolá vzpouru. Otroci přemůžou strážné i malý vojenský oddíl, který je proti nim vyslán, a shromáždí se na hoře Vesuv, kde si zvolí svého vůdce, Spartaka. Římští senátoři posílají urychleně proti vzbouřencům římský vojenský oddíl pod vedením místního nafoukaného boháče a člena senátu, Tituse Glabra. Ten, i když má se svými vojáky převahu, je otroky přepaden v nočním ležení a jeho jednotka včetně něho samotného je vyvražděna. Spartakus posílá do Říma jediného vojáka se vzkazem, aby Římané nechali otroky být. Senátoři jsou zděšeni, a tak jediný, kdo pochopí, že právě nastala jeho šance přebrat celou římskou moc na sebe, je Marcus Crassus. Ten veřejně v senátu přísahá, že Řím ochrání a Spartaka zabije.
Režie:R. Dornhelm
Hrají:G. Visnjic, A. Bates, A. Macfadyen, I. McNiece
USA, 2004
