Etiketa
Pro slavnostní příležitosti volíme bílé ubrusy, pod ně prostíráme tzv. molton - plstěnou podložku, která tlumí zvuky a brání smekání nádobí. Ubrus by měl na každé straně přesahovat o 20 až 30 cm hranu stolu. Viditelné sklady přežehlíme. Doprostřed dáme odlišně barevný naperon - ozdobný větší ubrousek, kterým zdobíme stůl. Poté rozmístíme podkladové, neboli klubové talíře. Ty leží na stole po celou dobu hodování. Na ně klademe ubrousky, aby o sebe talíře nevrzaly. Podkladové talíře nesmí nikdy zůstat prázdné. Vždy na nich leží jiný, čistý talíř nebo talíř s nějakým chodem. Příbory by neměly vedle talířů ležet více než tři, lžíci nepočítáme. Z pravé strany je z vnějšku založen nejprve nůž na předkrmy, po něm následuje lžíce na polévku a po ní nůž, tzv. hlavní nebo také masový. Z levé strany z vnějšku: menší vidlička na předkrm a větší vidlička na hlavní chod. Nad talířem je tzv. dezertní nebo také moučníkový příbor skládající se z vidličky a ze lžičky. Příbory klademe v rovině s dolním okrajem talíře, vzdálenost mezi nimi je půl centimetru. Talířek na pečivo leží po levé ruce, v úrovni středu hlavního talíře, přes něj je přeložen malý nožík na máslo. Sklenici na červené víno položíme ke špičce nože hlavního příboru. Další sklenici, na bílé víno, dáme šikmo vpravo. A ještě na vodu, tu dáme doleva, takže nakonec vytvoří sklenice trojúhelník. Malý decentní svícen a jeho živý oheň pomáhají vytvářet intimní atmosféru. Stejně tak květina, ovšem nepodceňujme intenzivní, pronikavou vůni některých květin.
Režie:R. Špaček
2004
