Spřízněni volbou
Mladý filmový režisér Karel Vachek učinil na jaře roku 1968 v socialistickém Československu bezprecedentní čin. S 16mm ruční kamerou Eclair propojenou s magnetofonem pronikl přímo do politických kuloárů a bezprostředně (a někdy dokonce bez vědomí zúčastněných) zachytil bouřlivou atmosféru "Pražského jara" v době čtrnácti dnů mezi abdikací Antonína Novotného a volbou nového československého prezidenta. Z natáčení vzešlo více než 6 hodin hrubého záznamu, z něhož režisér bez prosazování vlastního stanoviska či komentáře sestavil jedinečný obraz politického uvolnění. Vrcholní představitelé reformované komunistické strany jsou ve filmu často zachycováni při soukromých hovorech či v běžných situacích, což posiluje mnohotvárné působení sondy do vrcholné politiky v době jejího horečnatého přerodu. Před filmaři se rozvíjelo komplikované drama, do něhož nezasahovali a ani se nesnažili vkládat zachycované situace do faktických souvislostí. Spřízněni volbou tak poskytují otevřený prostor pro vnímání stěžejního období naší novodobé historie, jenž z historického odstupu rovněž umožňuje vnést do autentického svědectví nové dimenze vnímání.
Režie:K. Vachek
1968, skryté titulky
