Seber si svých pět švestek

Joseph je hospodář, ale Alexander ze zámku mu chce jeho pozemky sebrat. Joseph už neví, co má dělat, a tak zavolá bratra z Paříže. Pierre už na statku nebyl 20 let. Hned po příjezdu si Pierre uvědomí, že má jeho bratr několik nepřátel. Pierre se cestou seznámí s krásnou a mladou Annou, které se evidentně zalíbí, ale ona je dcerou Alexandera. Přestože se Pierre a Joseph většinu času hádají, Pierre chce bratrovi pomoct. Pierre se tedy nechá odvézt na zámek, ale tam je všechno vzhůru nohama. Zámecká paní je opilá, protože ji její muž Alexander podvádí. Pierre navíc Alexandera při sexu s nějakou dívkou vyrušil, takže musí s Josephem rychle zmizet. Dvojice pak míří do hospody, kam za nimi přijede Anna. Pierre se v hospodě popere, a jednu ránu schytá i Anna. Pierre ji veze domů, kde přespí, ale s Annou nic nemá. O jeho přenocování se však dozvěděl Alexander a pak i žena Pierra, která za ním přijela na venkov. Francoise je žárlivostí bez sebe, až ve vzteku zajede autem do řeky. Pierre se jí snaží pomoct a v rukávu má trumf, protože synové Alexandera v noci zapálili Josephovi seno. Pierre našel dost důkazů, aby je donutil auto Francoise z bahna dostat. Joseph si na chování synů stěžoval u Alexandera a ten se za svoje syny stydí, ale pak je podpoří v dalším útoku. Cohenům je na dvorek vysypán náklaďák plný odpadků. Pierre se to pokouší vyřešit s Alexanderem klidně a Alexander na něj sehraje dobré divadlo. Joseph se však mezitím dozví, že následujícího dne mu chce Alexander vybagrovat pozemek. Cohenovi a jejich ženy se pustí do velké akce, při které si na pozemek pozvou co nejvíce lidí, aby Alexandera zastavili. Kamarádů přijde dost, ale nakonec o všem rozhodne rvačka mezi Pierrem a jedním ze synů Alexandera, který se skoro pokusil znásilnit Francoise. Pierre rvačku vyhraje a četníci nakonec odchází. K celému tomu divadlo přišli i poněkud drsnější hoši, kteří pod auta četníků nakladli výbušniny, které pak Pierre omylem spustil. Alexander už Josephův pozemek nechce.

Režie:B. Guillou

Hrají:P. Richard, J. Carmet, J. Guiomar

Fr., 1983