Na sever Severozápadní linkou

ČT art

Z díla mistra hrůzy Alfreda Hitchcocka (1899–1980) nám jeho nejlepší filmy byly dlouho upírány. V kinech se do jeho smrti objevily pouze tři snímky z jeho poválečné tvorby (Ani stín podezření – 1942, Psycho – 1960, Ptáci – 1963) a v 90. letech jsme ještě mohli na našich plátnech vidět klasická díla Okno do dvora (1954) a Vertigo (1958). Nezastupitelnou úlohu však při mapování jeho tvorby pro českého diváka sehrála televizní obrazovka. Česká televize v minulých letech uvedla v české premiéře mj. Mrtvou a živou (1940), Rozdvojenou duši (1945), Pochybnou ženu (1946), Cizince ve vlaku (1951), Vraždu na objednávku (1954), Nepravého muže (1956) a Marnii (1964). Na sever Severozápadní linkou (1959) je jedním z nejlepších Hitchcockových filmů. Téměř šedesát let, jež uplynuly od jeho vzniku, však snímku na kvalitách nic neubírá, spíš naopak. Je právem považován za kvintesenciální Hitchcockovo dílo, soustřeďující všechny základní atributy jeho tvorby, od nevinně pronásledovaného hrdiny, přes panovačnou matku až po chladnou, tajemnou blondýnku a velmi černý smysl pro humor. Už sám význam originálního názvu North by Northwest je často předmětem spekulací – jednak přibližně souhlasí se směrem hrdinova útěku (New York-Chicago-Jižní Dakota), ale také může odkazovat k části Hamletova monologu (II. jednání, II. scéna), v níž dánský kralevic obhajuje svůj zdravý rozum (I am but mad north-north-west...). Hlavní postava filmu Roger O. Thornhill (to O vůbec nic neznamená – jemná narážka na známého producenta Davida O. Selznicka) je typickým hitchcockovským hrdinou, který se bez vlastního přičinění dostane do soukolí mezinárodních intrik, je falešně obviněn z vraždy, pronásledován spřátelenými i cizími agenty a neustále musí bojovat o vlastní život. Hitchcock do této role chtěl původně obsadit Jamese Stewarta, ale studio MGM s tím nesouhlasilo, neboť komerční neúspěch předchozího Vertiga byl mj. připisován tomu, že padesátník Stewart byl příliš "starý". Hitchock zase nepřijal navrženého Gregoryho Pecka a nakonec prosadil pětapadesátiletého (!!) Caryho Granta, jehož stále mladistvý, opálený vzhled byl pro roli svobodného reklamního podnikatele přijatelný i pro MGM. Nikdo se nepozastavil nad tím, že Jessie Royce Landisová, obsazená do úlohy Grantovy matky, byla ve skutečnosti o deset měsíců mladší než představitel jejího syna!! Jedna z důležitých scén filmu se odehrává v budově OSN. Vzhledem k tomu, že nedostal povolení k natáčení, realizoval ji Hitchcock v ateliéru a Grantův vstup do skutečné budovy nasnímal skrytou kamerou. Stejně tak nezískal Hitchcock povolení natáčet v Národním památníku Mt. Rushmore v Jižní Dakotě, kde se odehrává napínavý závěr filmu. Do skalnatého masivu Mt. Rushmore vytesal sochař Gutzon Borglum v letech 1927–1941 obrovské tváře čtyř amerických prezidentů (George Washington, Abraham Lincoln, Theodore Roosevelt, Thomas Jefferson). Jeho původní záměr vytesat postavy až dolů k pasu zůstal kvůli jeho smrti nedokončen. Tento hojně navštěvovaný památník demokracie je dějištěm rozhodujícího zápasu s padouchy (představovanými mj. Jamesem Masonem a Martinem Landauem). Hitchcock nechal ve studiu postavit věrnou repliku, kde celou scénu natočil a později zkombinoval s několika skutečnými záběry. Tato sekvence je vyvrcholením filmu (jeden z pracovních názvů snímku byl "Muž v Lincolnově nosu") a jednou z nejlepších akčních filmových scén všech dob. Znalci Hitchcockova díla i běžní diváci vědí, že se ve svých filmech objevuje v malé němé roli. Z původní nutnosti se časem stala pověra, takže i na začátku tohoto snímku (aby rychle ukojil diváckou zvědavost a zbytečně nerozptyloval pozornost, když se začne rozvíjet děj) pana režiséra spatříme na vlastní oči – jako muže, který nestihne autobus. V 50. letech, která představují vrchol jeho tvorby, byl Hitchcock producentem svých děl a obklopoval se stálými spolupracovníky, s nimiž si nejlépe rozuměl. I zde stál za kamerou Robert Burks, hudbu složil Bernard Herrmann a výtvarníkem úvodních titulků byl Saul Bass. Partnerkou Caryho Granta, pro něhož to byla čtvrtá a také poslední spolupráce s Hitchcockem, je Eva Marie Saintová (držitelka Oscara za vedlejší úlohu v Kazanově díle V přístavu), představitelka hitchcockovské blondýny, která je tady zjevnou náhražkou za tehdy už nedostupnou Grace Kellyovou a která už se v dalších Hitchcockových filmech neobjevila.

Režie:A. Hitchcock

Hrají:C. Grant, E. M. Saintová, J. Mason, L. G. Carroll, M. Landau, J. R. Landisová, P. Ober

USA, 1959, skryté titulky