Malé ruce ve Velké válce
Píše se rok 1917 a ruský sirotek Míša ukradne kus chleba vojákům. Rád se ale nechá chytit – je to pro něj totiž jediná cesta, jak se pomstít Rakušanům za smrt jeho rodičů. Ruští vojáci ho vezmou mezi sebe a sám velitel se k němu chová velmi vlídně. Je to ovšem účelové – chce po chlapci, aby mu donášel, co si povídá mužstvo. Obyčejným lidem už se totiž válčit nechce, nechtějí umírat za cara, slyšeli, že kdyby nebyl, dostal by každý chudý člověk kus pole a mohl by si na něm hospodařit. K čemu tedy mít pány a bít se za ně? V jiných armádách to vojáci cítili stejně. Míša ale o nějakém smíření s úhlavními nepřáteli nechce ani slyšet. Copak mu ti cizí vojáci nezabili rodiče? Ale svět není jednoduchý a válka bývá krutá, i když je člověk mezi vlastními lidmi na vlastním území. Míša se musí rozhodnout, na čí straně vlastně stojí.
N
