Náš venkov
Duchovní i fyzický přesun jednoho z nejvýraznějších folkových hudebníků Romana Horkého na venkov. Režie I. T. Grosskopfová Roman Horký pochází z Brna, kde prožil život v paneláku. S kamarády jezdili na tremp a měli svá oblíbená místa. Když zemřel spoluzakládající člen Romanovy kapely Kamelot, Bůček, toulal se krajinou jejich společných zážitků a řekl si, že zde koupí nějakou chatu. Následně našel to správné místo v obci Mohelno. Toto místo se stalo jeho domovem. Byla to bývalá kaple a okolí ho přímo uhranulo. Na dosah je středověká studna, místo protíná bývalá jantarová stezka, je to 1 km od údolí řeky Jihlávky a ve stejné vzdálenosti i od řeky Oslavy a nedaleko je kopec Babylon s nejstarší rozhlednou na Moravě z roku 1850. Romanovi se tady skvěle skládá, odpočívá, říká, že je tu blíž nebi. Žije zde se svou ženou a dětmi. Roman Horký je spjatý s místem, kde žije a snaží se pomáhat, aby o své kouzlo nepřišlo. Při tom všem zůstal romantikem, který dokáže strhnout lidi ke spontánní radosti, k vnímání dětskýma očima, a k vzájemné pomoci.
Režie:I. T. Grosskopfová
skryté titulky
