Čas bohémy 1916-1920 (3/6)
Na sklonku první světové války panuje v Paříži mezi umělci skličující bída. Když zazní varovné sirény, tak se prostě začne zpívat hlasitěji, aby zahnali strach z nebezpečí. Kromě kantýny Marie Vasiljevy chodí malíři a sochaři do kaváren na křižovatce Vavin – do Le Dome a La Rotonde. Tady mohou zůstat celé dny a pít kávu s mlékem, nazývanou nápoj chudých. Není tak dobrá, abyste ji vypili jedním douškem, ale zase ne tak špatná, abyste něco nechali na dně šálku. Je horká a levná. V kavárně La Rotonde se mohou obyvatelé La Ruche dokonce umýt v umyvadle. Majitel Libion nařídil číšníkům, aby po umělcích nevyžadovali další konzumaci. A když jim chybí prostředky, Libion vyndá z kapsy nějaký peníz, aby jim pomohl. Podobně dotuje kurzy francouzštiny, na které chodí Chaim Soutine. Za výuku platí malíř učitelce šálky kávy, které mu otec Libion velkoryse poskytuje. Velikán malířství Soutine v La Rotonde sedí vzadu v kavárně, opakuje slovíčka, která mu říká jeho učitelka. Choulí se do šedého kabátu, jehož cárů si nelze nevšimnout. Lesklé černé vlasy mizí pod kloboukem s ohnutým okrajem, pod kterým hoří malířův pohled. Soutine se rozhlíží, vše pozoruje. Chce zjistit, kdo ho má rád, a kdo ne; kdo mu nabídne kávu s mlékem nebo cigaretu. Narodil se jako desáté dítě v rodině převelice chudého krejčího. Ten svého syna zmlátil, když ho překvapil, jak si kreslí.
Fr., skryté titulky
