Napoleon: Bitva na Berezině

ČT 2

Car Alexander se chtěl vyhnout střetnutí a nechal Napoleonovu armádu postoupit hluboko na své území. Do čela ruského vojska je jmenován generál Kutuzov. Za nesnesitelného vedra postupují Francouzi směrem k Moskvě. Avšak Rusové unikají a uchylují se k taktice "spálené země". Velkou armádu decimují nemoci a dezerce. Navzdory "vítězství" v bitvě u Borodina – zvané rovněž bitva u Moskvy – se Napoleonovi nepodařilo nepřítele zničit. Velká armáda vstupuje do vylidněné Moskvy. Tu se její gubernátor, hrabě Rostopčin, rozhodl zapálit. Napoleonova invaze do Ruska je dodnes uváděna jako jeden z nejkatastrofálnějších vojenských podniků v historii. V regulérních bitvách Napoleon zpravidla dosahoval vítězství, ale to nemohlo nic měnit na faktu, že se jeho logistický systém zhroutil a hlad, zima a nemoci kosily jeho vojáky po tisících. Značné ztráty též způsoboval odpor ruského obyvatelstva a jeho gerilová válka. Napoleon sice dosáhl Moskvy, ale ta byla z větší části spálena a zbavena zásob a přezimovat se v ní nedalo. Napoleon se tak musel začít urychleně vracet, ale nešlo to dost rychle a výsledek byl strašlivý. Do Ruska vtáhl Napoleon v roce 1812 s armádou, která i se spojenci (ovšem často víceméně nedobrovolnými) čítala 450 000 mužů. Když Rusko v prosinci téhož roku opouštěla, zbývalo z nich jen něco přes 20 000 mužů. Taková katastrofa učinila z francouzských vojsk jen trosku jejich bývalé slávy a reakce byla logická. Většina násilím sjednocené Evropy povstala a kontinentální systém se zhroutil. Ke státům, již s ní válčícím, v jejichž čele stály Velká Británie a Rusko, se připojili dosavadní, násilím připoutaní spojenci, zejména Rakousko a Prusko. Aby sebral nové vojsko, musel Napoleon stahovat francouzská vojska držící loutkové režimy po Evropě, což vedlo k novým povstáním či oživení těch skomírajících.

Fr., skryté titulky