Cesty víry
Mariánský sloup na Staroměstském náměstí v Praze byl stržen rozvášněným davem 3. listopadu 1918. Světící biskup pražský Antonín Podlaha tehdy využil nadšení lidí, kteří chtěli sloup obnovit, a inspiroval je k tomu, aby na periferii Prahy vybudovali tolik nových kostelů, kolik bylo hvězd v koruně Bohorodičky na staroměstském sloupu. Myšlenky se chopil františkánský terciář a prvorepublikový ministr František Nosek. Získal pro tuto myšlenku také velmistra řádu křižovníků Josefa Vlasáka a založili nadaci s názvem Dílo blahoslavené Anežky Přemyslovny, která měla shromáždit prostředky na tento účel. Spořilovský kostel sv. Anežky České je právě jedním z plodů této iniciativy. V roce 1934 byl arcibiskupem Kašparem vysvěcen základní kámen kostela a o rok později se již v chrámu sloužily první mše. Mimořádná je i novodobá historie tohoto chrámu. Více jak 40 let totiž formoval spořilovskou farnost P. Řehoř Vojtěch Mareček. Moravský rodák, který absolvoval studia v Belgii. Komunistický režim ho "odměnil" třemi lety vězení a zákazem výkonu duchovní služby, kdy pracoval jako fotograf a údržbář. Neobyčejně vnímavý člověk, mimořádný znalec francouzské literatury a milovník divadla vytvořil pro křesťany na Spořilově svébytný ostrov svobody a všeobjímající laskavosti. Zejména na jeho dětské mše se sjížděli rodiče s dětmi prakticky z celého hlavního města a přilehlého okolí. Když roku 2007 v souladu s církevním právem vkládal úřad faráře a své setrvání v pastoraci do rukou arcibiskupa, v textu napsal: "Pokud síly stačí a Bůh dopřeje, rád zůstanu ve farnosti, se kterou jsem srostl." Jedinečné genius loci spořilovské farnosti se ale nevytratilo ani po smrti P. Marečka. I o tom je náš dokument.
Režie:M. Petřík
ČR, skryté titulky
