To je opera

ČT art

Jsou díla, která byla při premiéře veleúspěšná, přesto si někdo na ně dnes sotva vzpomene. Jsou však díla, která si cestu k srdcím diváků musela pracně probojovávat a dnes nechápeme, jak to bylo vlastně možné. Rossiniho Lazebníka sevillského, jehož základem byla komedie Pierra-Augustina Carona de Beaumarchaise, prý provázela černá kočka, která krátce po rozhrnutí opony o premiérové noci přeběhla přes scénu. Přesto se nad tím nikdo nepozastavoval. Divákům spíše vadila skutečnost, že obdobnou látku už zhudebnil Giovanni Paisiello. Rossiniho Lazebník sevillský, jehož původní titul zněl Almaviva aneb zbytečná opatrnost, měl světovou premiéru v římském divadle Argentina 20. února 1816. Zpěvohra vznikala nakvap, podle legendy se vypráví, že Rossini ji zkomponoval během 13 dnů. Není bez zajímavosti, že dnes slavná předehra k Lazebníkovi byla původně komponována pro dřívější Rossiniho operu Aureliano in Palmira. První představitelkou dobře hlídané schovanky Rosini byla tehdy obecenstvem velice hýčkaná Geltrude Righetti-Giorgi. V dalším obsazení původní premiéry čteme u postavy hraběte Almavivy jméno Manuel García, jehož honorář byl několikrát vyšší než Rossiniho za celou operu. Ačkoliv Rossiniho Lazebník sevillský nebyl při premiéře příliš úspěšný, což možná způsobila ona černá kočka, brzo si našel cestu na světová pódia. Byl také první italsky zpívanou operou na americkém kontinentu. Garcíova společnost ho s velkým úspěchem uvedla v newyorském Park Theatre v listopadu 1825. V našich zemích Lazebník sevillský brzy zakotvil a stal se nedílnou součástí repertoáru českých zpěvoherních scén.

skryté titulky

Uvidíte v TV