Vraždy u jezera: Dívka, která se ráda smála

Prima KRIMI

Z jezera je vytažena mrtvola dívky převázaná řetězy. Hned na místě je vyšetřovatelka Zeilerová překvapena informací, že dívka zemřela před několika lety. Její tělo totiž pokryla zvláštní vosková vrstva, která zabránila rozkladu těla. Vyšetřovatelé jsou patologem informováni, že k tomuto stavu dochází ve velkých hloubkách, nebo na vlhkých místech s nedostatkem vzduchu. Patolog si tělo odveze na pitevnu, na pitevně však dojde k podivné události. Patolog je neznámým pachatelem přepaden a omráčen. Pachatel ukradne řetězy, kterými byla mrtvá ovázána. Naštěstí se patologovi ale podařilo řetězy před svým přepadením nafotit. Tělo mrtvé na pitevně zůstalo. Patolog informuje vyšetřovatele, že mrtvá zemřela v důsledku pomalé a trýznivé smrti způsobené zraněním v bederní oblasti. Čím však patolog vyšetřovatele šokuje, je informace, že mrtvá měla Downův syndrom. Právě díky němu jsou policisté ihned schopni mrtvou identifikovat. Jedná se o patnáct let pohřešovanou Marii Häuslerovou. Policisté navštíví manžele Häuslerovy. Na místě zjistí, že otcem dívky byl pouze Manfred Häusler, jeho současná žena Jasmin byla v době Mariina zmizení ošetřovatelkou v ústavu Sluníčko, kam rodiče Marii přes den umísťovali. Po zmizení Marie tehdejší Häuslerova manželka spáchala sebevraždu. Vyšetřovatelé logicky zamíří do policejního archivu, aby zde vyhledali materiály k tehdejšímu vyšetřování. To vedl Joseph Malters, manžel dnešní Häuslerovy manželky. Komlatschek u něho v dílně najde zmizelé policejní dokumenty. Muž tvrdí, že ani po odchodu na penzi nepřestal vyšetřovat Mariin případ. Právě u Malterse objeví Zeilerová zajímavý počítačový program, který mapuje pohyb vodních proudů v jezeře. Pro Zeilerovou je to důležité, mohlo by jí to pomoci objasnit nehodu, při které zahynuli na jezeře oba její rodiče. Komlatschek také podle fotografií vypočítá délku zmizelých řetězů. Původní vyšetřovatelé podezřívali majitelku blízkého hotýlku s pochybnou pověstí, Christine Ludwigovou. Další vyšetřování ukáže, že Ludwigová dívku neměla příliš v lásce, byla přesvědčena, že jí Marie zapálila část hotelu, když si hrála se zápalkami. Ludwigová je závistivá žena a tvrdí, že Marii hodil do jezera sám její otec, aby mu nepřekážela v podnikání. Vyšetřovatelé se zaměří na ústav Sluníčko. Jeho ředitel Wolfahrt říká, že Häusler po zmizení své dcery přestal ústav podporovat, jako by počítal, že se už jeho dcera nevrátí. Z patologie přijdou další zprávy. Patolog našel v těle mrtvé brok, který ji sice nemohl zabít, nicméně je jisté, že někdo na Marii vystřelil. Vyšetřovatelé se také dozvídají, že Marie byla v počátečním stavu těhotenství. Häusler o těhotenství své dcery prokazatelně nevěděl, Zeilerové vysvětlí, že Sluníčko už nepodporoval proto, že jeho dcera díky tomu, že uměla pěkně malovat, získala stipendium do jakéhosi uměleckého ústavu pro postižené v Anglii. Häusler počítal, že pokud se Marie vrátí, nastoupí právě tam. Häusler také vydá Zeilerové obálku se spodním prádlem Marie, kterou mu před patnácti lety poslal jakýsi vyděrač. Tomu tehdy bez vědomí policie Häusler vydal sto tisíc v domnění, že mu dceru vrátí. Zanedlouho však začaly chodit krátké pohlednice a dopisy, ve kterých údajná Marie napsala, že ji nemají hledat, že se má dobře. Proto už Häusler vyděrače neřešil. Na spodním prádle najdou policisté otisky Ludwigové. Žena se přizná, že právě ona Häuslera vydírala. Marie se v jejím penzionu scházela s neznámým mužem. Když v pokoji, který si pronajímali, Ludwigová objevila Mariino spodní prádlo, rozhodla se dostat z Häuslera nějaké peníze. Ludwigová ale tvrdí, že dívku nezabila…

Režie:H. Salonen

Hrají:M. Koeberlin, N. von Waldstättenová, H. Krassnitzer

N/Rak., 2016