Černá kniha
Píše se rok 1944 a mladá židovská dívka Rachel se schovává na holandském venkově ve starém statku u sedláka. Jednoho dne nad statkem prolétne spojenecký bombardér, a protože je pronásledován německým stíhačem, odhodí svůj náklad – bomby. Statek je zasažen a skončí v plamenech. Rachel, která byla v té době u blízkého vodního kanálu, se zachrání. Mladík, který byl v tu chvíli s ní, ji ukryje v otcově skleníku. Úkryt se však ukáže nebezpečným. V noci se totiž ve skleníku objeví cizí muž a Rachel a mladíka varuje, že Němci o nich vědí a že si pro ně brzy přijdou. Rachel muže požádá o pomoc. Van Gein, jak se má muž jmenovat, slíbí pomoc. Tvrdí o sobě, že je členem hnutí odporu. Díky němu se Rachel vskutku setkává se zbytkem své rodiny a všichni mají za pomoci Van Geina přejít ještě s dalšími Židy, které Gein zkontaktoval, frontu do bezpečí. Cesta však skončí tragicky. Loď, na které Židi cestují, je přepadena esesáky a Židi jsou vystříleni. Rachel se však podaří včas skočit do vody, a tak uniknout smrti. Dívka je zachráněna příslušníky skupiny odporu, a protože nemá co ztratit a chce pomstít své blízké, sama se do odbojové činnosti zapojuje. Jednoho dne se při transportu zbraní seznámí s německým důstojníkem Ludwigem Müntzem, který na holandském území řídí zpravodajskou činnost. Tohoto seznámení velmi brzy využije šéf její odbojové skupiny, Kuipers, který potřebuje získávat informace přímo z německého velení, a ve chvíli, kdy mu Němci zatknou i jeho syna Tima, má sám největší zájem na tom, aby mu Rachel, která teď vystupuje jako Ellis de Vriesová, tyto informace dodávala. Ellis tedy opět Müntzeho vyhledá a stane se jeho milenkou. Inteligentní Müntze však brzy přijde na to, že dívka je Židovka a že donáší hnutí odporu. Sám Müntze se však do Ellis zamiloval, a tak ji neprozradí. Dokonce dá na její vysvětlení a pokusí se nahlásit svému nadřízenému, generálu Käutnerovi, vraha Ellisiných rodičů, důstojníka Frankena. Franken se však z obvinění z okrádání německé říše (kradl pro sebe zlato zavražděných Židů) vykroutí a sám obviní Müntzeho z vyjednávání s hnutím odporu. Generál Käutner nařizuje Müntzeho popravu. Ellis také neunikne zatčení. Franken zjistil, že mu Ellis nainstalovala do kanceláře odposlouchávací zařízení. Franken jde však ještě dál. Právě díky odposlouchávacímu zařízení sehraje s Ellis v kanceláři malou scénku, ze které odbojáři dojdou k přesvědčení, že to byla právě Ellis, jež je zradila a je za neúspěchem akce, kterou zorganizovali na osvobození Tima a jiných vězněných odbojářů. Zdá se, že když Ellis nezastřelí Němci, zastřelí ji zrazení odbojáři. Müntze však díky Ellisině kamarádce a Frankenově milence Ronnie z vězení uteče a na útěku osvobodí i Ellis. Oba se pak až do konce války skrývají mezi kanály v rákosí, kde mají schovaný stan. Po osvobození se vydají do města a Ellis – Rachel – vyhledá advokáta, který byl také členem hnutí odporu a o kterém je Ellis přesvědčena, že právě on Němcům donášel a je tak nepřímo odpovědný za vraždu jejích rodičů. Ve chvíli, kdy jsou oba u advokáta, však kdosi zazvoní, advokát jde otevřít a je zastřelen. Vzápětí je zastřelena i advokátova žena. Müntze se pustí do pronásledování vraha, ale je chycen příslušníky odporu na ulici a předán kanadským okupačním vojskům. Jeden z kanadských důstojníků však uvěří tvrzení německého generála, že němečtí zběhové mají být na základě německého válečného práva zastřeleni, a Müntze je kvůli této absurditě skutečně popraven. Odbojáři chytí i Ellis a uvězní ji. Ellis ve vězení mezi kolaborantkami prožívá peklo. Je týrána od primitivních dozorců. Z vězení ji osvobodí až lékař Akkermans, který s ní spolupracoval v hnutí odporu. Jak se však ukáže, právě on byl tím, kdo s Němci spolupracoval a kdo má na svědomí Ellisiny rodiče. Akkermans se pokusí Ellis zabít vpíchnutím inzulinu. Ellis se však podaří z posledních sil sníst tabulku čokolády a utéct.
Režie:P. Verhoeven
Hrají:C. van Houtenová, S. Koch, T. Hoffman
Niz., 2006
