13. komnata Lukáše Drymla
Osmatřicetiletý Lukáš Dryml, rodák z Pardubic, patřil k mezinárodním hvězdám ploché dráhy. Stejně jako jeho otec a o dva roky starší bratr Aleš. Už jako patnáctiletý vyhrál Lukáš svůj první závod v Německu, později se stal juniorským mistrem Evropy i světa a ještě jako junior se prosadil i mezi světovými hvězdami ploché dráhy v prestižním seriálu Grand Prix. Poznal však i odvrácenou tvář svého sportu, časté pády a úrazy. V roce 2003 při slovinské Grand Prix ve stokilometrové rychlosti vyletěl ze sedla po hlavě do země a zůstal ležet v křečích a bezvědomí. Otec, který k němu první doběhl, mu vytažením zapadlého jazyka zachránil život. Lukáš o tom nevěděl. Nepamatuje si ani převoz ze Slovinska do Čech. Těžký otřes mozku vymazal z jeho paměti řadu dní. Za dva týdny ale opět usedl na motocykl. O tři roky později se jiná nehoda stala jeho 13. komnatou. Byla to nehoda bratra Aleše, s nímž si byli velmi blízcí. Od patnácti let společně putovali motoristickým světem a vyhrávali řadu týmových závodů a šampionátů... Aleš v závodě britské ligy vedl, ale po pádu v poslední zatáčce mu další jezdec přejel hlavu. Měl naprasklý obratel a tři zlomeniny lebky. Jeho mechanik zavolal Lukášovi z Anglie, ať okamžitě přijede, protože bratrův život visel na vlásku. Druhý den Lukáš s rodiči přistál v Oxfordu. Z celého světa přicházely tisíce povzbuzujících zpráv. Aleš o nich neměl potuchy. Byl v umělém spánku, na hranici mezi životem a smrtí, a lékaři mu dávali jen desetiprocentní naději, že zůstane naživu. Tehdy Lukáš nad jeho lůžkem přísahal, že pokud bratr přežije, on sám se závoděním přestane. Aleš se zotavil a Lukáš splnil svůj vnitřní slib – přestal závodit. Na podzim při Zlaté přilbě už procházel depem jako reportér České televize. V dalším roce ale znovu oblékl kombinézu. Na přání Aleše, který už byl v pořádku a dokonce se rozhodl znovu závodit. Společně pak vyhráli evropské mistrovství dvojic a Lukáš znovu patřil k širší světové špičce. Pronásledoval ho ale zvláštní pocit, který popsal slovy: „Nejsem věřící, ale vracel se mi pocit, že jsem něco slíbil a nesplnil. Že si vybírám čas navíc a že se může cokoliv stát...“ Na začátku sezony 2014 nečekaně ohlásil konec závodění. Zatímco jeho bratr ještě tři roky pokračoval ve sportovní kariéře, Lukáš mluvil o ztrátě motivace. Byl v tom pocit nesplněného slibu a také narození dcery Terezky, které pro něj bylo nejsilnějším životním zážitkem. Po odchodu ze závodní dráhy se Lukáš postavil do čela rodinné firmy. Manažerská práce Lukáše naplňuje. Svět plochodrážního adrenalinu mu nechybí, středem jeho světa je rodina, zvláště dcerky Terezka a Linda.
ČR, skryté titulky
