Letecké katastrofy: Tragická mise
18. září 1961. Nad střední Afrikou letěl dopravní letoun DC-6 na přísně tajné misi. Na palubě byl generální tajemník OSN Dag Hammarskjöld. Kanadský cyklus dokumentárních rekonstrukcí Dole se rozkládalo Kongo, nově vzniklý nezávislý stát zmítaný krvavou občanskou válkou. Hammarskjöld doufal, že konflikt zažehná jednáním s vůdcem povstalců. V sázce bylo mnohé. Kongo mělo nejbohatší uranová ložiska na světě. Zuřila studená válka a své zájmy v tomto regionu prosazovaly jaderné velmoci včetně Spojených států a Sovětského svazu. Hammarskjöldův letoun směřoval do Ndoly v Severní Rhodésii, dnešní Zambii. Aby se vyhnuli přepadení, posádka nepodala letový plán a po většinu doby udržovala rádiový klid. Blížila se půlnoc. Piloti oznámili dispečerům ve Ndole, aby je očekávali brzy. Letadlo však nedorazilo. Druhý den byl při leteckém průzkumu objeven ohořelý vrak ležící jen několik kilometrů západně od letiště. Zahynulo patnáct ze šestnácti lidí na palubě, včetně Hammarskjölda. Zpráva o záhadné smrti jednoho z nejvýznamnějších světových vůdců obletěla svět. Politické okolnosti letu vedly ke spekulacím, že letadlo bylo sestřeleno. Vyšetřovatele rhodéské vlády čekal obtížný úkol. Osmdesát procent vraku se žárem speklo a na palubě nebyly letové zapisovače. Jediný a vážně zraněný přeživší naznačil, že letadlo před pádem vybuchlo. Než však stačil sdělit podrobnosti, zemřel. Zpočátku se zdálo, že někteří z pasažérů utrpěli střelná poranění. Ukázalo se však, že projektily v těle členů ozbrojeného doprovodu nebyly vystřeleny. Pravděpodobně explodovaly během požáru. Vyšetřovatelé nedokázali najít žádné stopy útoku. Všechno nasvědčovalo tomu, že se letadlo připravovalo na přistání. Motory, klapky, podvozek i výškoměry v okamžiku nárazu fungovaly, jak měly. Z rádiové komunikace vyplývalo, že posádka měla deset minut před nárazem letiště na dohled z bezpečné výšky. Z neznámého důvodu však zahájila sestup příliš brzy a při klesání narazila do korun stromů. Sabotáž, útok ani mechanická závada se neprokázaly. Rhodéští vyšetřovatelé proto dospěli k závěru, že piloti ztratili přehled o výšce a navedli letadlo do země. Tři nezávislé zprávy konstatovaly totéž. Padesát let po nehodě však novinářka Susan Williamsová vyvolala pozdvižení, když zveřejnila svědectví dvou bývalých amerických zpravodajců. Tvrdili, že mají z první ruky informace o tom, že útok na Hammarskjöldův letoun byl plánovaný. Nové skutečnosti vedly v roce 2013 ke zřízení zvláštní komise, jejímž úkolem bylo ještě jednou prověřit okolnosti tragického letu. Švédský letecký vyšetřovatel přitom odhalil dva klíčové poznatky. Piloti byli unavení a jejich mapa měla vážný nedostatek. Když se stočili k letišti, pravděpodobně ztratili z dohledu dráhová světla a neuvědomili si, že jim výhled blokuje hora, kterou nemají zakreslenou na mapě. Komise neobjevila nic, co by podporovalo teorii útoku nebo sabotáže. Ale když požádala NSA o nahlédnutí do záznamů z oné noci, bezpečnostní agentura odmítla dokumenty odtajnit. Pochybnosti o tom, co se tehdy ve Ndole opravdu stalo, tak trvají dál.
Kan., skryté titulky
