To je opera
Ruského skladatele Petra Iljiče Čajkovského upozornila na Puškinův veršovaný román Evžen Oněgin pěvkyně Lavrovská v květnu 1877. Skladatel nejprve na návrh nereagoval, později si však dílo přečetl, byl jím zaujat a během jediné noci napsal skicu budoucího libreta. S jevištním ztvárněním Evžena Oněgina byl Čajkovskij spokojen až v Praze, kde se premiéra konala 6. prosince 1888 pod skladatelovou taktovkou, v režii Josefa Šmahy, v choreografii Augustina Bergera a na scéně Roberta Holzera. Taťánu tehdy zpívala Berta Lautererová-Foestrová. Novou Čajkovského operu tehdy nadšeně přijal skladatelův přítel – Antonín Dvořák. Od svého vzniku v sedmdesátých letech 19. století neztratila opera Petra Ijiče Čajkovského Evžen Oněgin nic na své jímavé kráse. Libreto si za přispění Konstantina Stěpanoviče Šilovského napsal podle Puškinova veršovaného románu skladatel sám. Výsledný tvar pak nazval lyrické scény o třech dějstvích. Děj této opery je všem posluchačům dostatečně známý. Nicméně lze v této souvislosti připomenout tak trochu otřepaný vtip, kdy se dva studenti konzervatoře dohadovali, o čem že je vlastně děj Evžena Oněgina. Po delším přemýšlení se shodli na tom, že napřed dal košem on jí, potom ona jemu a mezitím byl souboj a dva plesy.
skryté titulky
