Zrezivělá krása

Cestu k bráně postindustriálního světa jako by lemovaly převážně jen obtížně čitelné, nesnadno pochopitelné až bizarní pozůstatky staveb a technických zařízení. Zákon spotřebního světa káže zbavit se všeho, co stojí mezi spotřebitelem a ziskem, a pokud není stavba honosně budovaná pro lesk dalších generací, nezůstává důvod jejího zachování někde na prahu nesmyslnosti. České sklářství, jehož počátky se datují od 13. století, mělo ve světě podobný zvuk jako například benátská tradice. Zatímco benátský ostrov Murano zná stále celý svět, české sklárny – některé ještě před nedávnem v podobě uznávaných sklářských gigantů – profukuje dnes studený vítr a mnohé doslova zmizely pod rukama rabujících zlodějů. Oheň v českých hutích pomalu vyhasíná – naposledy výroba skončila v gigantu Crystalex, jehož kořeny sahají do roku 1876. Z velkých skláren v České republice už nefunguje jediná, těch středních se zatím drží nad vodou devět. Mezi ně patří i nejstarší fungující sklárna na světě v Harrachově, ale i ta je už víc turistickou atrakcí než skutečnou sklárnou. Tasická sklárna je dnes tichá a opouštějí ji i donedávna přítomní turisté.

2011

Uvidíte v TV